Po nedělních předčasných volbách v Turecku se nic nezmění. V prezidentském hlasování zvítězil hned v prvním kole prezident Recep Tayyip Erdogan, který získal něco málo přes polovinu hlasů. To znamená, že se podařilo vyloučit druhé kolo voleb 8. července. V parlamentních volbách si koaliční aliance AKP/MHP (Strany spravedlnosti a rozvoje/Strany národního hnutí) zachovala většinu svých zástupců v šesti set členném shromáždění, komentuje situaci na turecké politické scéně Paul Greer, portfolio manager společnosti Fidelity International.
Po svém vítězství v referendu o ústavní reformě v dubnu roku 2017 nyní prezident Erdogan úspěšně upevnil svou politickou moc a konsolidoval ji s rolí předsedy vlády. Prezident se tak posunul ze své vyloženě ceremoniální role do role, kde již má výkonnou moc, konstatuje Greer.
Mnoho tureckých opozičních stoupenců bylo v posledních letech frustrováno kvůli Erdoganovu proislamistickému postoji. Bylo to vnímáno jako odklon od dlouhotrvajícího náboženského sekularismu Turecka. Erdoganova rázná akce proti takzvaným gulenistům, která následovala po pokusu o státní převrat v červnu 2016, rovněž přinesla smíšené reakce. Rostoucí životní náklady v posledních měsících spolu se zvýšenou inflací a prudkým oslabením liry ale přidaly na váhy Erdoganovi. Nejoblíbenější politik v zemi za posledních 15 let tak opět prodloužil své tažení úspěšným volbami. Politika zaměřená na růst a tvorbu pracovních míst Erdoganovi zase přinesla výhody při sbírání hlasů.
Vítězství Erdogana a Strany spravedlnosti a rozvoje vlastně pomohly Turecku vyhnout se tomu nejhoršímu možnému scénáři, kdy by hlasy pro prezidenta a pro parlament mířily dvěma různými směry. To by mohlo znamenat období hluboké politické nestability, která by paralyzovala politiku. Neschopnost prezidenta a parlamentu společně provádět rozhodnutí by mohla vést i k dalším předčasným parlamentním volbám. Všichni budou nyní pozorně sledovat, koho Erdogan vybere jako budoucí ministry, a trhy se zaměří nato, jestli jsou jmenováni pragmatičtí reformisté.
„Politická nejistota je současným výsledkem odstraněna, což by mělo turecké trhy uklidnit,“ říká také Greer. „Střednědobý až dlouhodobý výhled je ale pro Turecko i nadále velkou výzvou a tolik potřebné hluboké strukturální reformy jsou v dohledné době nepravděpodobné. Turecko stále bojuje s přetrvávající dvoucifernou inflací, zpomalujícím se růstovým momentem širokým deficitem běžného účtu, nízkou hladinou úspor nebo uvolňující se fiskální politikou a globálním obchodním protekcionismem.
Když bereme v úvahu všechny tyto faktory, zůstáváme vůči místním tureckým trhům neutrální, ale trochu víc se přikláníme k tureckým zahraničním dluhům, které, jak věříme, mohou být relativně atraktivně oceněny v porovnání s tureckými vládními dluhopisy,“ říká analytik Fidelity v návaznosti na dění v Turecku.