„Až se na konci měsíce setkají špičky EU, pravděpodobně zazní varování jednotlivým vládám a firmám, aby se připravovaly na brexit bez dohody, kterému se také říká tvrdý brexit. Právě tímto směrem totiž jednání mezi EU a Velkou Británií míří,“ tvrdí na stránkách Bloombergu Leonid Bershidsky. V tuto chvíli může podle něj poskytnout naději snad jen teorie her, podle které má britská premiérka Theresa Mayová motivaci k tomu, aby „hnala věci až na hranu“. To jí totiž dává větší pravděpodobnost úspěchu při pokusu o schválení dohody britským parlamentem. EU zase doposud nic nového nenabízí a neustále hovoří o tvrdém brexitu, ovšem zde může zase jít o snahu ukázat, že její vedení je skutečně ochotno odejít od stolu bez jakékoliv dohody.
Pokud skutečně nebude žádná dohoda uzavřena, Británie odejde z EU v březnu 2019 bez přechodného období. Vznikne mezera v regulačním prostředí, a to zejména v této zemi. Ve Financial Times bylo nedávno uvedeno, že britská vláda se tímto problémem tolik nezabývá, protože jej stále nevnímá jako realistický scénář. Jenže víra v to, že obě strany jen blafují, ignoruje jeden detail: Brexit není tak úplně karetní hrou. Už proto, že strany, které sedí u stolu, ne zcela reprezentují zájmy těch, které mají zastupovat. A podle Bershidskyho to platí zejména o konzervativních zastáncích brexitu.
Na odchod Británie z EU by se měly vážně připravovat zejména firmy už proto, že pokud se bude obchod odvíjet od pravidel Světové obchodní organizace, zatíží jej 2% cla na většinu zboží, ale 10% cla na automobily a 20% cla na zemědělské výrobky. Wen Chen z University of Groningen minulý rok představil studii, která analyzuje, jaké země budou nejvíce dotčeny brexitem. Následující graf ukazuje modelované dopady tvrdého brexitu na HDP vybraných zemí v hypotetickém případě, kdy by obchod s Velkou Británií úplně zamrznul. Realita bude i v případě tvrdého brexitu jiná. Ovlivní ji zejména uvedená cla a odpovídající útlum ve vzájemném obchodu. Graf nicméně ukazuje, jaké ekonomiky jsou na tvrdý brexit nejcitlivější:
Na počátku roku byl v Německu proveden průzkum mezi firmami, který ukázal, že jen asi 14 % z nich je dobře připraveno na důsledky brexitu. Zejména automobilky mají velký zájem na tom, aby se Britové s EU dohodli. Podle Bloombergu už by se namísto optimismu měly připravovat na scénář tvrdého brexitu. Irské ministerstvo zemědělství už například vyslalo mise do zemí jako Japonsko, Mexiko, USA či Saúdská Arábie ve snaze najít alternativní trh pro domácí exporty potravin. „Možná, že EU a Británie hrají jen strategickou hru, ale i tak by šlo o značně rizikový postup. Kvalita hráčů na obou stranách napovídá, že ten nejhorší výstup je realistickou možností,“ domnívá se Berhidsky.
Zdroj: Bloomberg