Spojené státy začaly ode dneška uplatňovat další sankce vůči Íránu. Vedle energetického sektoru se týkají například i lodní a letecké dopravy a bankovnictví. Ministr zahraničí Mike Pompeo uvedl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa se chystá uvalit na Írán všechny sankce, které byly zrušeny v rámci jaderné dohody světových mocností s Íránem z roku 2015. První sérii sankcí Washington zavedl už v srpnu. Írán v reakci na novou vlnu sankcí uvedl, že se tlaku nepodvolí. Izraelská vláda, která Írán považuje za úhlavního nepřítele, naopak sankce uvítala a označila je za historické.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem vyostřil Trump, když letos v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody s Íránem. Dohodu, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, uzavřel za USA předchozí prezident Barack Obama. Podepsaly ji také Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko a EU, které odstoupení USA od dohody kritizovaly.
Jak uvedl americký ministr financí Steven Mnuchin, na sankční seznam nyní přibude více než 700 jednotlivců, subjektů, ale i plavidel a letadel. Sankce se týkají i 50 íránských bank a jejich poboček, stejně jako íránské letecké společnosti Iran Air a 65 jejích strojů.
Spojené státy udělily výjimky pro humanitární dovozy, které by mohly zahrnovat potraviny, léky a další položky. Osmi státům - Číně, Indii, Japonsku, Jižní Koreji, Tchaj-wanu, Turecku, Řecku a Itálii - Washington umožní nadále dovážet z Íránu ropu. Ze sankcí jsou tak dočasně vyjmuti největší dovozci íránské ropy, kteří budou moci nákupy omezovat pozvolnějším tempem.
Podle ministra Pompea už 20 států dovoz ropy z Íránu zastavilo, takže objem exportu ropy z Íránu klesl o milion barelů denně. Vývoz ropy z Íránu v dubnu dosáhl maxima 2,8 milionu barelů denně, včetně 300.000 barelů ropného kondenzátu. Celkově vývoz od té doby klesl na 1,8 milionu barelů, uvádí konzultační společnost Wood Mackenzie. Ta zároveň očekává, že vývoz klesne až na milion barelů denně, uvedla agentura Reuters.
Vzhledem k tomu, že sankce jsou uvaleny na některé íránské banky, do problémů se může dostat i bankovní síť SWIFT, která slouží k mezinárodním převodům peněz. Provozovatel sítě dnes ve svém bruselském sídle oznámil, že zastavuje přístup některých íránských bank ke svým převodním službám "v zájmu stability a integrity globálního finančního systému". O amerických sankcích se bankovní síť v krátkém prohlášení nezmínila. Odstranění vazeb íránských bank na SWIFT těmto institucím zabrání v převodech peněz do zahraničí i opačným směrem.
Sankce jsou podle zdrojů blízkých Bílému domu součástí širší ekonomické války s íránským režimem, což minulý týden potvrdil i Pompeo. "Snaha administrativy změnit chování Íránu je mnohem širší a mnohem hlubší," řekl.
Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton mezitím uvedl, že Spojené státy chystají ještě nové sankce, které na ty obnovené naváží. Sankční režim tak bude ještě přísnější, než jaký byl před dosažením mezinárodní dohody s Teheránem. Podrobnosti Bolton ale nezmínil.
Spojené státy stanovily 12 podmínek, které musí Írán splnit, aby Washington sankce zrušil. Jsou to požadavky, které mnozí analytici považují za výzvu ke změně režimu ve všem kromě názvu státu. Írán a USA od roku 1980 neudržují diplomatické vztahy.
Podle nejmenovaného íránského činitele, kterého citoval Reuters, není Teherán novými sankcemi znepokojen a nebude svou politiku pod tlakem měnit. "Tyto sankce nejsou nové.... Americké sankce známe. Neznepokojují nás a my se tomu tlaku nepodvolíme, " řekl. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který Írán dlouhodobě kritizuje, naopak sankce uvítal a řekl, že jsou historické a pro Izrael důležité.
Evropská unie, Francie, Německo a Británie v pátek vydaly společné prohlášení, v němž uvedly, že uvalení dalších sankcí ze strany Spojených států litují. "Jaderná dohoda, která je dodržována, má zásadní význam pro bezpečnost Evropy, regionu a celého světa," uvedla skupina.