Ideální svět, v němž by bitcoin skutečně prosperoval

Cena, respektive kurz bitcoinu má opět tendenci znatelně posilovat, což zřejmě vyvolává nadšení u jeho zastánců. Současný pohyb a zájem investorů/spekulantů lze totiž vnímat jako známku toho, že toto kryptoaktivum se vrací do hry. Já vidím celou věc spíše opačně.

Nejsem žádným technologickým odborníkem a technické stránce bitcoinu a spol. rozumím jen v naprosto základní formě. Jelikož se tu ale bavíme o aktivu, které by mělo plnit významnou ekonomickou roli, musíme při šancích na jeho úspěch zvažovat (možná hlavně) ekonomické faktory. A zde je podle mne naprosto dominantní následující: Pokud má být něco úspěšnou měnou, musí to mít relativně stabilní hodnotu, kurz, cenu.

Tato logika je velmi prostá: Mzdy chceme dostávat v měně, která nemění svou hodnotu prudce ze dne na den. Obchody také nechtějí nastavovat ceny v měně s vysokou volatilitou, to samé platí o obchodních kontraktech, atd. Teoreticky bychom mohli tvrdit, že pokud se hodnota mění v průměru stejným směrem (jednou vyděláme, jednou proděláme), v delším období bychom vysokou volatilitu mohli skousnout. I to je ale dost vratký argument a úplně padá ve chvíli, kdy si připomeneme, že averze ke ztrátám u většiny z nás působí větší „bolest“, než je „radost“ z vidiny možných zisků. Mohli bychom také tvrdit, že bitcoin a spol. se uklidní ve chvíli, kdy začnou být „středněproudými“ aktivy. Obávám se ale, že kauzalita tu funguje a bude fungovat obráceně, jak jsem naznačil už výše.

Z této logiky plyne jednoduchý závěr: Pokud fandíme bitcoinu, či mu alespoň přejeme šanci, aby ukázal, co dokáže, nemůžeme se radovat z toho, když trhem s ním zmítají spekulace. A je jedno, zda jeho kurz zrovna táhnou nahoru, či dolů. Všechny tyto svoje úvahy tu dnes osvěžuji proto, že světlo světa před několika dny spatřila nová studie „Speculation and the price of virtual currency“. Jejími autoři jsou Wilko Bolt a Maarten R C van Oordt a ti v ní ukazují i následující graf:



Modrá křivka ukazuje skutečný kurz bitcoinu k dolaru. Pak je tu ale ještě křivka oranžová, která by měla ukazovat vývoj tohoto kurzu bez vlivu spekulace (a černá křivka jí vyhlazuje do jednoduchého trendu). Autoři studie bohužel nevysvětlují, jak onu očistu od vlivu spekulantů provedli. Nicméně pokud je jejich metoda alespoň trochu spolehlivá, pak je vliv spekulace obrovský (čemuž tu asi lehce uvěříme). A v logice výše uvedeného bitcoinu jednoznačně škodí. Jinak řečeno, kdyby se cena pohybovala po křivce oranžové, či dokonce černé, bitcoin by byl dnes možná mnohem dál, co se týče jeho penetrace do skutečného ekonomického života.

Celá věc je samozřejmě prodchnuta paradoxem, kdy spekulanti s ústy plnými toho, jak je bitcoin měnou budoucnosti, zvyšují jeho volatilitu a tím brání tomu, aby se jejich teze naplnila. Skuteční fandové bitcoinu by si měli přát, aby to bylo jedno z nejnudnějších aktiv na světě. Podotýkám, že tu ale vůbec neřeším další, z ekonomického hlediska dost podstatnou věc:

Bitcoin je měnou, jejíž objem nelze měnit podle toho, jak uznáme za vhodné. Jeho zastánci to samozřejmě vidí jako jednu z jeho obrovských předností. Jejich vize současného světa totiž stojí na „zimbabwském“ předpokladu, že měny jsou běžně manipulovány mocnými tohoto světa k jejich prospěchu. Přechod k bitcoinu, či jiné „měně“ tohoto typu by jim pak vzal vítr z plachet. Podle mne by nám ale mnohem větší starosti než toto riziko mělo dělat to, že zodpovědné (!) změny peněžní nabídky mohou výrazně tlumit ekonomický cyklus a tím i míru ekonomického utrpení (přílišnou inflaci či deflaci a hlavně růst nezaměstnanosti). A této možnosti bychom se v bitcoinovém světě vzdali (a v podstatě se odsoudili k neustálým deflačním tlakům). Dovolím si ale tvrdit, že k takovému extrému nikdy nedospějeme.