Německo by mělo mít v příštím roce už posedmé v řadě státní rozpočet bez deficitu. Počítá s tím návrh, který dnes schválila vláda velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Vyrovnaný by měl státní rozpočet být i v letech 2021 až 2023.
Německo má vyrovnané nebo přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Za exministra financí Wolfganga Schäubleho (CDU) se státní rozpočty s "černou nulou" staly ve spolkové republice v podstatě normou, jejíž prosazování nyní pokračuje i za úřadování Olafa Scholze (SPD).
Na rok 2020 počítá rozpočet s příjmy i výdaji v rekordní výši 359,9 miliardy eur (9,2 bilionu Kč), což je o 3,5 miliardy více než letos. Nejvyšší jednotlivý rozpočet má tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí s více než 148 miliardami eur.
Následuje ho ministerstvo obrany s 44,9 miliardy eur, což sice představuje nárůst o 1,7 miliardy, zároveň to ale ani zdaleka neodpovídá očekáváním Spojených států a některých dalších spojenců v rámci Severoatlantické aliance. Výsledkem omezeného nárůstu bude zřejmě to, že se výdaje na obranu v příštích letech stabilizují na úrovni kolem 1,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP), místo aby rostly směrem ke dvouprocentnímu cíli NATO.
Rozpočty bez schodku byly v Německu v uplynulých letech možné mimo jiné díky velmi dobré situaci na pracovním trhu a rekordním daňovým příjmům. V květnu ale německá vláda oznámila, že bude mít kvůli zpomalování hospodářského růstu do roku 2023 k dispozici o 74,1 miliardy eur (1,9 bilionu Kč) daňových příjmů méně, než ještě na podzim loňského roku očekávala. Udržení rozpočtové černé nuly tak může být stále složitější.