Peníze ze zvláštního fondu, který před rokem schválili němečtí poslanci, nemířily v uplynulém roce prakticky vůbec na investice do infrastruktury. K tomuto závěru dospěl hospodářský institut Ifo, který o tom dnes informoval na svém webu. Podle něj 95 procent prostředků z fondu financovaného z půjček vláda kancléře Friedricha Merze využila na látání děr v rozpočtu.
"Zjistili jsme, že politici prostředky získané zadlužením použili téměř kompletně na jiné účely, například na zacpání děr v rozpočtu. To je velký problém. Dluhy navíc by měly být použity na dodatečné investice, které dlouhodobě podpoří hospodářský růst," uvedl předseda institutu Ifo Clemens Fuest.
Vznik zvláštního fondu na rozvoj infrastruktury a klimatickou neutralitu schválili poslanci německého Spolkového sněmu loni 18. března. Bylo to krátce po předčasných parlamentních volbách, ale ještě před vznikem vlády konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), kterou vede kancléř Merz.
Objem fondu byl stanoven na 500 miliard eur (přes 12 bilionů Kč). Jeho smyslem bylo investovat do oprav silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, školek a nemocnic. Pětina měla jít na klimatická opatření a další pětinu měly obdržet jednotlivé spolkové země. Německo zároveň s infrastrukturním fondem schválilo také zvýšení obranných výdajů.
Podle dat institutu Ifo ale vláda snížila částku na investice v jádrovém rozpočtu proti předcházejícím rokům. Na papíře pak přesouvala investiční položky do zvláštního fondu. "Velká část investic ve zvláštním fondu proto není dodatečná," uvedla Emilie Höslingerová z institutu Ifo.
Institut německého hospodářství (IW) rovněž den před výročím schválení zvláštního fondu analyzoval jeho dopady. Podle jeho dnešní zprávy bylo jinak, než bylo původně zamýšleno, použito 86 procent finančních prostředků z fondu. "Konzervativci a sociální demokraté měli příležitost smazat investiční dluh. Dosud ji ale nevyužili," uvedl výzkumník IW Tobias Hentze.