Fed poprvé od krize snížil základní úrok

Americká centrální banka poprvé od vrcholu finanční krize před deseti lety přistoupila ke snížení úrokových sazeb. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. Kromě toho naznačila, že je připravena uvolňovat v případě nutnosti měnovou politiku i nadále.

V prohlášení po skončení měnového jednání Fed naznačil, že k rozhodnutí ho přiměly nejistoty plynoucí ze slabých míst ve světové ekonomice a pokračující tenze v obchodu.

Rozhodnutí snížit sazby o čtvrt procentního bodu se na trzích obecně předpokládalo. Doprovodilo je také další holubičí rozhodnutí, totiž zastavit vyfukování rozvahy Fedu k 1. srpnu, o dva měsíce dříve, než se plánovalo. Znamená to, že Fed zastaví redukci dluhopisů, které drží ve své rozvaze.

Americké akciové trhy a americké státní dluhopisy po rozhodnutí míří dolů. Dow Jones ztrácí 0,16 %. S&P 500 odevzdal dosavadní průběžné zisky. Výnosy na kratších splatnostech otočily nahoru. 

Od základní úrokové sazby Fedu se odvíjejí úvěrové náklady podniků i spotřebitelů. To znamená, že s poklesem sazeb vklady v bankách bývají méně úročeny, zatímco dlužníkům se zlevňují půjčky.

Fed uvedl, že bude nadále sledovat, jak příchozí informace ovlivní ekonomiku, a učiní vše pro to, aby udržel rekordně dlouhou expanzi americké ekonomiky. Dodal, že trh práce považuje nadále za silný a výdaje domácností se zotavily. Výdaje firem jsou však slabé. Starosti mu dělá také inflace. Snížení sazeb by tak mělo pomoci vrátit inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli stanovenému bankou jako strop cenové stability.

Fed v prosinci 2015 po téměř deseti letech obnovil zvyšování úroků. Od té doby sazby stouply devětkrát, z toho jen za loňský rok čtyřikrát. Původně se očekávalo, že zvyšování úroků bude pokračovat, na začátku tohoto roku ale Fed cyklus zvyšování úrokových sazeb zastavil kvůli obavám ze zpomalení hospodářského růstu v USA i v zahraničí.

„Ve světle hospodářského a finančního vývoje a tlumených inflačních tlaků bude výbor trpělivý při určování, jaké budoucí úpravy cílového rozpětí“ hlavní úrokové sazby (Federal Funds Rate) mohou být vhodné na podporu ekonomiky USA, tamního pracovního trhu a inflace v blízkosti 2% symetrického cíle Fedu, stojí také v prohlášení. Růst největší světové ekonomiky je podle amerických centrálních bankéřů "mírný" a pracovní trh je v "silné" kondici, i tak ale Fed ke snížení své základní, totiž denní zápůjční sazby pro mezibankovní trh přistoupil.

Prezident USA Donald Trump, který Fed opakovaně vystavuje kritice, požadoval snížení sazby o 50 bazických bodů. Trump již několikrát káral Powella, že toho nedělá dost, aby pomohl jeho vládě s podporou růstu americké ekonomiky.

Rozhodnutí nenašlo podporu u dvou z 12 členů měnového výboru FOMC. Pro ponechání stávajícího rozpětí cílové sazby 2,25 - 2,5 % hlasovali prezidentka kansaského Fedu Esther George a prezident bostonského Fedu Eric Rosenberg.

Powell dnes na tiskové konferenci prohlásil, že snížení je pouze úpravou měnové politiky v polovině cyklu, není tak začátkem cyklu snižování úroků. Uvedl dále, že úroky by mohly ještě klesat, avšak centrální banka neplánuje spustit dlouhodobý cyklus snižování úrokových sazeb. Zatím však neřekl, kolikrát by Fed mohl náklady na úvěry ještě snížit.