Americká centrální banka dnes poprvé v této dekádě sníží hlavní úrokovou sazbu. Oproti minulým epizodám se však tentokrát Fed ocitá na prahu nového cyklu s výrazně nižšími sazbami (2,25 - 2,50 %), a tudíž s omezeným manévrovacím prostorem. Tento fakt nicméně nemusí - alespoň prozatím - centrální bankéře dvakrát trápit, neboť americká ekonomika není v situaci, která by si agresivní povolování měnových šroubů žádala.
Třebaže nejnovější čísla značí mírné zpomalení růstu, celková kondice americké ekonomiky zůstává solidní. Pokrizová hospodářská expanze se tento měsíc stala vůbec nejdelší v moderní americké historii (minimálně od roku 1854, odkdy NBER eviduje data), byť je pravdou, že s průměrným roční růstem 2,3 % patří k těm nejslabším. Možná ještě přesvědčivější je tak pohled na trh práce, respektive míru nezaměstnanosti, která se aktuálně pohybuje na padesátiletém minimu. V tomto kontextu můžeme plánované uvolnění měnové politiky zařadit do škatulky tzv. „insurance cut“, tj. preemptivní snížení sazeb (my počítáme na horizontu 12M se snížením o 50 bp), motivované obavou z dopadů obchodních válek nebo nízkých inflačních očekávání.
Holubičí obrat Fedu pak pochopitelně výrazně zamíchá kartami také na rozvíjejících se trzích. Rozvolnění globálních měnových podmínek již využili centrální bankéři v Jižní Koreji, Indonésii, JAR nebo Rusku, které odstartovaly cyklus snižování sazeb ještě před Fedem. Extrémním případem je pak Turecko, kde politický tlak prezidenta rezultoval dokonce v pokles sazeb o 425 bp. Dohromady to svědčí o výrazně komfortnější pozici těchto ekonomik, které se nyní mohou ze strany centrálních bank dočkat dodatečných měnových stimulů, aniž by se jejich měny dostaly pod masivní tlak.
Vyčkávací taktiku naproti tomu zvolila Česká národní banka, která - navzdory nastavení trhu ve prospěch agresivního snižování sazeb - doposud kurz měnové politiky dramaticky nezměnila. Její reakční funkce bude nicméně muset brát v potaz nejen politiku Fedu, ale také ECB, která chystá další kolo měnové expanze na září. Už jen proto bude zajímavé sledovat čtvrteční zasedání ČNB a zejména její novou prognózu, která napoví, zda i čeští centrální bankéři nemají v plánu postupně (po)otáčet kormidlo...
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna se včera držela bez výraznějších výkyvů v těsné blízkosti 25,60 EUR/CZK. Další směr by jí mohlo dát dnešní zasedání Fedu a především pak zítřejší ČNB, která sice ponechá úrokové sazby beze změny, nicméně nastíní své záměry pro následující období. Naznačí, nakolik se její pohled liší od očekávání trhů, které předpokládají relativně brzký a přitom svižný start uvolňování měnové politiky v ČR.
Zahraniční forex
Zatímco na měnových párech s librou se dějí věci, tak eurodolar v klidu vyhlíží dnešní zasedání Fedu - viz úvodník.
To může být opravdu klíčové, neboť očekávání trhu jsou nastavena dost agresivně. Trh unisono počítá se snížením sazeb, přičemž jeho nemalá část sází na redukci o 50 bps. Pokud tedy Fed sníží sazby jen o 25 bazických bodů, může to být pro dolar plus, stejně jako to, že jeden až dva členové FOMC budou hlasovat pro ponechání úroků beze změny.
Ropa
Cena ropy Brent stoupá nad 65 dolarů za barel v reakci na pokles zásob surové ropy ve Spojených státech (-6 mil. barelů). Pokud dnes pokles zásob potvrdí i oficiální data od vládní EIA, jednalo by se již o sedmý týdenní propad v řadě a hlavně signál toho, že úsilí kartelu OPEC rebalancovat ropný trh přece jen nese ovoce.
Ropný trh mimoto po očku sleduje také obnovená obchodní jednání mezi Spojenými státy a Čínou. Nadále totiž platí, že právě poptávková strana trhu, respektive slábnoucího růst spotřeby ropy představuje hlavní cenově-negativní riziko, viditelně zastiňující napětí v Hormuzském průlivu.