Aktualizováno Představitelé Evropské centrální banky (ECB) zvažují, že ekonomiku eurozóny podpoří masivním souborem opatření, který bude obsahovat snížení úroků, důraznější příslib držet úroky po delší dobu nízko i kompenzaci bankám za vedlejší důsledky záporných úroků. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje obeznámené se situací. Upozornily ale, že ECB zatím nic nerozhodla a o možnostech stále jedná.
Řada činitelů ECB podle zdrojů podporuje také obnovení nákupů dluhopisů, tuto záležitost ale komplikuje negativní postoj některých severoevropských zemí. Zdroje upozorňují, že diskuse pokračují mimo jiné o rozsahu snížení úrokových sazeb.
Představitelé ECB budou o měnové politice rozhodovat na zasedání, které se uskuteční příští týden ve čtvrtek. Mluvčí banky se k dnešním informacím agentury Reuters odmítl vyjádřit.
Základní úroková sazba ECB je už více než tři roky na nule, depozitní sazba činí dokonce minus 0,4 procenta. To znamená, že komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit.
Loni v prosinci ECB ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů Kč). Původně se předpokládalo, že letos by ECB mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky však obnovily tlak na uvolňování měnové politiky.
Otázka opětovných nákupů dluhopisů je do značné míry kontroverzní směrem k limitům, které si sama ECB stanovila. Dle části zdrojů by mohlo být problematické a právně napadnutelné, pokud by ECB zrušila vlastní pravidla. Jiné zdroje pro Reuters ale uvádějí, že v rámci stávajích pravidel ECB zbývá prostor pro zhruba jeden rok nákupů aktiv. Dominantou nového programu by dle zdrojů Reuters opětovně byly vládní dluhopisy, doplněny by ale byly také nákupy korporátního dluhu.
(Zdroj: Reuters, čtk)