Šéf francouzské centrální banky: Eurozóna má prostor k dalšímu snížení úroků

Eurozóna má díky zmírnění inflace ještě prostor ke snižování základních úrokových sazeb, i když administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vytváří zaváděním cel nejistotu po celém světě. Řekl to dnes člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) François Villeroy de Galhau, který je zároveň guvernérem francouzské centrální banky.

"Nacházíme se v době velké nejistoty," řekl Villeroy v rozhovoru na rozhlasové stanici RTL. "Trumpova politika nefunguje. Politika této Trumpovy administrativy hraje proti americké ekonomice a bohužel i proti ekonomice světové," dodal.

Villeroy poznamenal, že někteří ekonomové dokonce očekávají ve Spojených státech hospodářskou recesi. "Protekcionismus nefunguje, znamená slabší růst a vyšší inflaci," řekl a dodal, že ve Francii ani v eurozóně žádné riziko hospodářské recese nevidí, protože inflace nadále klesá. "Stále máme prostor pro postupné snižování sazeb,“ řekl.

Tvůrci měnové politiky v ECB si stále více věří, že v červnu budou moci opět snížit úrokové sazby, protože inflace nadále klesá. Chuť k výraznému snížení sazeb ale moc nemají, řeklo minulý týden agentuře Reuters šest zdrojů. ECB začátkem tohoto měsíce snížila svou depozitní sazbu na 2,25 procenta. Pro srovnání - základní úrok v USA je v pásmu 4,25 až 4,50 procenta.

Míra inflace v eurozóně v březnu činila 2,2 procenta, a zpomalila tak z 2,3 procenta v únoru. Inflace v USA činila 2,4 procenta a snížila se z únorového tempa 2,8 procenta.

Američtí statistici zveřejní data o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států ve středu. Ekonomové aktuálně očekávají, že růst v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok zpomalí na 0,4 procenta z tempa 2,4 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Část analytiků nevylučuje recesi, upozorňují ale, že příčinou bude hlavně výrazný nárůst dovozu před avizovaným zavedením vysokých cel.

Ekonomika eurozóny vykazuje dlouhodobě slabý růst, loni se její HDP zvýšil o 0,9 procenta z předloňského tempa 0,4 procenta. Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně, je už dva roky v recesi, HDP mu tedy klesá.

Centrální banky základními úrokovými sazbami ovlivňují cenu peněz, a tím také ekonomickou aktivitu. Od základní sazby se odvíjejí ceny úvěrů včetně hypoték a také úročení spořicích účtů.