Aktualizováno Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Klíčová depozitní sazba tak vzrostla na 2,25 procenta. ECB své rozhodnutí v dnešní tiskové zprávě zdůvodnila tím, že válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky a že zvýšení úroků je vhodné pro více scénářů, jak by se situace mohla dál vyvíjet. Zvýšení úroků je první za téměř tři roky.
ECB se tak stala první z největších centrálních bank světa, která přistoupila ke zvýšení úroků od chvíle, kdy eskalace konfliktu na Blízkém východě z konce února vyvolala krizi na trhu s energiemi. Banka doufá, že zvýšením úroků zabrání tomu, aby se prudký růst cen energií vyvolaný dopadem americko-izraelského útoku na Írán promítl do vyšší inflace.
Rozhodnutí měnového výboru bylo jednomyslné. Někteří členové již chtěli zvýšit úroky v dubnu. Ekonomové tento krok očekávali a uváděli, že jeho hlavním cílem je udržet pod kontrolou inflační očekávání a zároveň posílit důvěryhodnost ECB po pomalé reakci na inflační vlnu po pandemii v roce 2022. Někteří analytici krok označili jako preventivní opatření, které je možné zrušit, pokud cenové tlaky odezní.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová však toto označení odmítla. "Takhle jsme o tom vůbec nediskutovali," řekla na tiskové konferenci. Zároveň zdůraznila, že ECB bude pečlivě sledovat další dopady energetického šoku způsobeného konfliktem na Blízkém východě a že její rozhodnutí budou i nadále záviset na příchozích ekonomických datech.
Finanční trhy nyní očekávají v nejbližších 12 měsících další dvě zvýšení úrokových sazeb. První by mohlo přijít v září.
Růst cen ropy a plynu přispěl k tomu, že inflace v zemích eurozóny v květnu stoupla na 3,2 procenta, a výrazně tak překonala dvouprocentní cíl ECB. Další růst cen je téměř jistý, protože konflikt trvá déle, než většina lidí očekávala.
ECB dnes také zvýšila odhad inflace na letošní rok a nyní ji odhaduje na 3,0 procenta. V březnu počítala s inflací 2,6 procenta. Zvýšila i výhled na příští rok, a to na 2,3 procenta z dosavadních 2,0 procenta.
Centrální banka v dnešní zprávě zhoršila i výhled hospodářského růstu na letošní rok. Nově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) se v eurozóně zvýší o 0,8 procenta, před třemi měsíci počítala s růstem o 0,1 procentního bodu vyšším. V příštím roce ECB očekává zrychlení tempa růstu na 1,2 procenta.