ECB vystřelila z bazuky: Snižuje depozitní sazbu a obnovuje QE

Evropská centrální banka uvolňuje měnovou politiku. Depozitní sazbu snižuje na nové rekorní minimum -0,50 % z dosavadních -0,40 % a obnovuje program kvantitativního uvolňování. Od 1. listopadu hodlá nakupovat dluh v objemu 20 miliard EUR měsíčně. Program přitom podle ECB potrvá tak dlouho, jak bude zapotřebí. Kromě toho zavede dvoustupňový systém v politice záporných úrokových sazeb. Banky tak budou mít ze záporné sazby výjimku na některé vklady. Podle prezidenta ECB Maria Draghiho je eurozóna ve fázi vklelé slabosti a je zapotřebí vysoce prorůstového postoje.

Ke snížení úrokových sazeb sáhla centrální banka poprvé od roku 2016. Základní úroková sazba pro refinanční operace nicméně zůstává beze změny na 0,00 %, beze změn zůstala také sazba mezní zápůjční facility. To je sazba, za kterou si banky vypůjčují od ECB peníze na jeden den.

ECB kromě toho pozměnila svoje doprovodné sdělení pro úrokové sazby. Nyní říká, že úrokové sazby zůstanou na současných nebo nižších úrovních, dokud inflační výhled nebude robustně konvergovat k úrovni dostatečně blízko, ale pod 2 %, a dokud se taková konvergence nebude konzistentně odrážet v dynamice základní inflace. 

Pokud jde o sporný program QE, banka uvedla, že rozšiřuje možnost nákupů aktiv s výnosy pod depozitní sazbou na všechny programy soukromého sektoru.

Pokud jde o odstupňované sazby, na trzích se o nich hovořilo jako o možnosti, jak ulevit bankám, jejichž ziskovost je kvůli záporným sazbám pod tlakem. ECB také uvedla, že upravuje některé modality programu výhodných úvěrů pro soukromý finanční sektor (TLTRO III). 

Banka kromě toho srazila svoji prognózu pro růst a inflaci v eurozóně: Růst HDP eurozóny pro tento rok odhaduje na 1,1 % oproti +1,2 % odhadovaným v červnu, pro rok 2020 čeká růst o 1,2 % oproti +1,4 % v červnovém odhadu. Inflaci v eurozóně letos čeká na 1,2 % proti 1,3 % v červnu, v roce 2020 ji čeká na 1,0 % proti +1,4 % v červnu a v roce 2021 ji čeká na 1,5 % proti +1,6 % v červnové prognóze. Pravděpodobnost recese v eurozóně je podle Draghiho pořád malá, ale zvýšila se.

V Radě guvernérů podle Draghiho panovala plná shoda na potřebě konat, široká shoda na snížení sazeb, reinvesticích a programu TLTRO. Rozdílnější názory panovaly na program nákupů aktiv.

Tiskovou konferenci končícího prezidenta ECB můžete sledovat zde.

Euro po rozhodnutí ECB umazalo průběžné zisky k dolaru a prohloubilo k němu ztráty až na 0,7 %. Evropské dluhopisy vystřelily nahoru. Italský desetiletý výnos spadl na rekordní minimum 0,777 %. nahoru po opatření ECB zamířily také polské vládní dluhopisy denominované v eurech a obdobné papíry středo- a východoevropských zemí.

Kde je eurozóna ekonomicky teď?

Hospodářský růst v eurozóně ve druhém čtvrtletí zpomalil o polovinu na 0,2 procenta z 0,4 procenta v prvním kvartálu. Inflace v srpnu zůstala na jednom procentu, tedy hluboko pod cílem ECB. Ta usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty.

Na ekonomiku eurozóny má negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie i zpomalování hospodářského růstu v Číně.

Německu, které je největší ekonomikou v eurozóně, nyní hrozí pád do recese. Ta se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se již ve druhém čtvrtletí snížil o 0,1 procenta a instituty IfW a Ifo tento týden předpověděly, že klesne také v nynějším třetím čtvrtletí.

Jak šel čas s QE:

ECB loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů Kč). Původně se předpokládalo, že letos by ECB mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky však obnovily tlak na uvolňování měnové politiky.