Kdyby nějaký bývalý předseda americké centrální banky říkal něco z toho, co říká současný šéf Fedu, zvedla by se podle mě obrovská vlna odporu na trzích i ve veřejnosti. To samé platí, kdyby nějaký předchozí americký prezident (i Republikánský) řekl, nebo dokonce udělal zlomek (!) toho, co dělá současný prezident USA. Standardy přijatelného a nepřijatelného se během krátké doby hodně posunuly a podle mne tím horším směrem. To úzce souvisí s tím, zda začíná další cyklus zvedání sazeb a jaký by mohl mít dopad na trhy.
Posun standardů: Pokud se zaměříme čistě na monetární politiku, tak americký prezident nyní mimo jiné hrozí, že pokud Fed nesníží sazby, zastaví obchod s některými zeměmi. Nový šéf Fedu se před časem zase vyjádřil v tom smyslu, že pokud inflace nepřesáhne 3 %, není to pro něj výrazný problém. Dnes ale paradoxně neslyšíme ani zdaleka tolik úvah o nezodpovědné „peněžní“ politice Fedu a celé vlády. Před rokem 2020, kdy to i ze zpětného pohledu nebylo zase tak palčivé téma (minimálně ve srovnání s dneškem), to přitom byl oblíbený sport.
Změnu i v tomto přinesl právě rok 2020, kdy fiskálně monetární prostředí nejdříve výrazně rozvolnili Demokraté a tehdejší šéf Fedu. Z části šlo o chybu v predikcích, která se prostě někdy stává. Z části šlo ale podle mě o systematický posun – Demokraté začali tíhnout k pochybným „teoriím“ typu MMT. A Fed třeba hovořil o tom, že je nutné podporovat zaměstnanost nejnižších příjmových skupin (nebo nezvyšovat jejich nezaměstnanost). Což už je politika a filozofie, která není v jeho kompetenci a (hlavně) dosahu. A která přispěla k tomu, co se začalo dít s inflací.
Dnes se mi někdy dokonce zdá, že řada zástupců amerických bank, firem, finančních institucí a médií ve svých vyjádřeních směrem k vládní politice jen opatrně přešlapuje. Aby se neznelíbila současným mocným, kteří nemají problémy s odvetnými opatřeními různého druhu. Tak moc se během relativně krátké doby změnilo celkové prostředí. A vše, co jsem doposud uvedl, může vypadat, jako trochu odtržené od úvahy nad potenciálním novým cyklem zvedání sazeb. Ale není, jde to právě k jádru věci. Včetně toho, zda takový cyklus skutečně začne, i kdyby byl namístě. Dříve bychom se totiž bavili „jen“ o tom, zda centrální banka správně odhaduje situaci. Dnes už se, zdá se mi, diskuse skutečně přesouvá na úroveň toho, co si Fed v současném prostředí vůbec dovolí udělat.
Akcie a cyklus zvedání sazeb: Jak se akcie chovaly během cyklů zvedání sazeb v minulosti? Analýzy se většinou zaměřují na celkové průměrné posílení, či oslabení trhu. Nebo cykly rozdělují na to, zda během nich přišla recese, nebo ne. Dnes bych chtěl poukázal na analýzu od NDR, která se zaměřuje na vývoj akciového trhu v závislosti na tom, jak rychlý cyklus zvedání sazeb byl. Závěry:
U pomalých i rychlých cyklů dochází během roku před prvním zvednutím sazeb ke zhruba 15 % posílení trhu. V rychlém cyklu (posledním zástupcem byl rok 2022) pak akcie rok po zvednutí sazeb pár procent oslabují a do dvou let pár jednotek procent přidávají. V pomalém cyklu (poslední zástupce rok 2015) během roka získávají asi 12 % a druhý rok jen mírně přidávají. Celkově akcie v průměru připisují asi 6 % první rok a asi 12 % kumulativně druhý rok. Takže v celkovém průměru není zvedání sazeb žádná tragédie. V nadpisu jsem ale psal, že tentokrát to bude určitě jinak. To není žádná predikční odvaha, či dokonce troufalost, ale v podstatě jistota a to hned ze dvou důvodů:
První z nich jsem rozebíral výše – celkové prostředí se celkově hodně změnilo (ne k lepšímu). Přesněji řečeno, jasně vyplouvají na povrch tenze a tendence, které tu byly i předtím. A vedle toho je tu samozřejmě i vliv umělé inteligence. Tedy mohutná očekávání s ní spojená. Která, pokud nedostanou výrazné trhliny, svým významem zřejmě dlouhodobě převálcují nějaké mírnější zvedání sazeb. A pokud se trhliny v AI příbězích objeví, nějaký mírnější cyklus zvedání sazeb by svým významem byl také asi druhořadý.