Známkou skutečně efektivně fungující policie je absence zločinu a chaosu, ne to, že vidíme, jak proti nim bojuje. Anna Bindlerová a Randi Hjalmarsson na stránkách VoxEU uvádějí, že takový názor je aktuální dnes, ale zazněl už v roce 1829 v práci Roberta Peela, který se zabýval prosazováním práva. Jeho myšlenky „přinesly klíčové změny do fungování policie na počátku devatenáctého století“. V roce 1829 byla také vytvořena Londýnská metropolitní policie, která měla bojovat proti zločinu. Následně vznikaly podobné složky po celé Anglii a Walesu a nakonec i v USA a po celém světě. Co tato doba říká o efektivitě práce policie?
Bindlerová tvrdí, že odpověď na tuto otázku se obecně nehledá lehce, protože „policie ovlivňuje zločinnost a zločinnost ovlivňuje práci policie“. Podle některých studií lze například pozorovat pokles kriminality ve městech, jako je Londýn či Buenos Aires, poté, co byly po teroristických útocích posíleny celkové policejní síly. I jiné studie zaměřující se na srovnávání různých oblastí ukazují, že zvýšení počtu policistů snižuje zločinnost.
Vědkyně se ve své nové studii zaměřuje na „samotné počátky vztahu mezi policií a kriminalitou“. Tedy na to, zda vznik prvních policejních sborů v Anglii skutečně přinesl snížení zločinnosti. Podle historických pramenů fungovala „neformální“ policie už od poloviny osmnáctého století, kdy po městech chodily hlídky, které měly za úkol udržovat pořádek.
V roce 1750 byla vytvořena skupina takzvaných Bow Street Runners a v roce 1792 se k nim přidalo několik dalších skupin v centru Londýna. Vznik metropolitní policie pak prudce zvýšil počet mužů ve službě (asi na 3000). Jejím primárním cílem se stala prevence zločinu, zatímco doposud to byla zejména „reakce na již spáchané zločiny“. Policisté také museli dodržovat přísné podmínky týkající se například konzumace alkoholu či používání násilí.
Bindlerová zkoumala data týkající se zločinnosti před a po založení metropolitní policie a zjistila, že počet ozbrojených loupeží klesl o 40 %. K žádným významným změnám ale nedošlo u počtu vloupání ani u vražd. K tomu se výrazně zvedla objasněnost krádeží. „Ne každé vytvoření policejních složek snižuje zločinnost. Počet policistů se musí blížit určité hranici, přibližně jde o jednoho policistu na 1 000 obyvatel. Za touto hranicí ale skutečně dochází k výraznému omezení kriminality,“ tvrdí vědkyně.
Vědkyně dodává, že pozitivní efekt se ale nedostavuje hned, přichází postupně. Následně poukazuje na to, že ve Velké Británii a v USA nyní dochází k omezování počtu policejních stanic a samotných policistů. Výsledky jejího výzkumu ale varují před tím, aby jejich počet klesl pod kritickou hranici. V zemích jako Ukrajina či Gruzie jsou naopak policejní složky rozpouštěny, najímají se noví lidé s cílem snížit korupci v samotné policii. Bindlerová k tomu píše, že její výzkum ukazuje nejen na nutnost dostatečně početného policejního sboru, ale také na pevná pravidla, podle kterých se policisté musí řídit.
Zdroj: VoxEU