Státy EU chtějí efektivněji bojovat proti praní špinavých peněz

Státy Evropské unie by měly efektivněji zavádět opatření v boji proti praní špinavých peněz a zvážit zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad rizikovými finančními operacemi. Shodli se na tom včera ministři financí EU, kteří debatovali o naplňování loni přijatého akčního plánu. Podle české ministryně financí Aleny Schillerové se Česku daří rychle zavádět nová unijní pravidla. Před případným vytvořením nového orgánu by měla EU vyhodnotit, jak přijaté kroky fungují, řekla Schillerová ČTK.

"Účinný boj s korupcí, obchodováním s lidmi, daňovými úniky či terorismem vyžaduje efektivní zastavování toku peněz, z něhož jsou tyto aktivity financovány," prohlásil po jednání finský ministr financí Mika Lintilä, jehož země Radě EU předsedá.

Ministři včera podle něj dospěli ke třem zásadním shodám. Země EU by měly aktivněji sjednocovat své zákony a zavádět evropská pravidla zamýšlená jako prevence praní špinavých peněz, kterých v rámci akčního plánu nabídla Evropská komise hned pět. Státy také budou diskutovat o zřízení orgánu, který by měl mít nezávislou strukturu a rozhodovací pravomoci. Chtějí rovněž zajistit jasné právní podmínky pro sdílení informací mezi různými úřady.

Akční plán proti praní špinavých peněz přijala EU loni v prosinci v reakci na skandály v bankách několika států, například Dánska, Estonska, Lucemburska, Španělska či Nizozemska. Sestává z řady dílčích kroků, z nichž mezi ty nejnovější patří vytvoření rejstříku skutečných vlastníků společností či evidence obchodníků s virtuálními měnami. Na případných dalších krocích budou muset státy spolupracovat s novou komisí, která nastoupí za tři týdny.

Budoucí výkonný místopředseda EK Valdis Dombrovskis během úterního slyšení v europarlamentu odmítl slíbit, že by v nadcházejícím pětiletém období inicioval vznik nového úřadu, o němž nyní hovořili ministři.

Podle Schillerové je dosavadní průběh plánu velmi efektivní a Česko patří k zemím nejaktivněji začleňujícím unijní směrnice do národního práva. Před případným vytvořením nové instituce by ale podle ní měly dostat všechny země čas zavést právní úpravy vycházející z podnětů Bruselu.

"Nejprve by měly být implementovány směrnice, posouzena jejich účinnost v praxi a pak je potřeba jasně vymezit, které subjekty by spadaly pod dohled tohoto evropského orgánu," řekla ČTK Schillerová, podle níž by debata měla vzít v úvahu specifické podmínky jednotlivých zemí.

Závazné závěry k akčnímu plánu hodlají podle finského předsednictví přijmout ministři financí na prosincovém jednání.