Růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny i v celé Evropské unii v dubnu pokračoval ve výrazném zpomalování. Meziroční inflace v zemích platících eurem činila 0,3 procenta a byla čtyři desetiny procentního bodu pod březnovou úrovní. Potvrdila to dnes konečná zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. V celé sedmadvacítce pak ceny meziročně vzrostly o 0,7 procenta, což je o polovinu procentního bodu méně, než činil březnový růst.
Inflace tak po mírném růstu z přelomu roku v době šíření koronaviru a jeho dopadů na ekonomiku druhý měsíc v řadě klesla, navzdory snaze Evropské centrální banky (ECB). Na zmírnění růstu cen se opět podepsaly především levnější energie.
Před rokem činila meziroční inflace v eurozóně o 1,7 procenta, v celé EU pak 1,9 procenta.
ECB dlouhodobě usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Na této úrovni byl růst naposledy předloni. Centrální banka v reakci na očekávané výrazné zpomalení ekonomiky v březnu zrušila limit pro nákup dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz na boj s koronavirem. Během prvního květnového týdne nakoupila ECB dluhopisy za rekordních 44 miliard eur (1,2 bilionu Kč).
ECB rovněž ponechává depozitní úrokovou sazbu na historicky nejnižší hladině minus 0,5 procenta.
Celkem ve 13 unijních zemích se inflace v dubnu dostala do záporných hodnot. Nejníže byla ve Slovinsku, a to s hodnotou minus 1,3 procenta, jen o málo vyšší čísla hlásí například Řecko nebo Španělsko. Naopak nejvíce rostly ceny meziročně v České republice, kde to bylo o 3,3 procenta. Následuje Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko.
V Británii, která byla až do konce ledna členem EU, se míra inflace v dubnu snížila na 0,8 procenta. Dostala se tak nejníže od srpna 2016. Ještě v březnu činila 1,5 procenta. Znamená to, že mezi březnem a dubnem zaznamenala nejvýraznější propad od roku 2008. Podle analytiků se tak zvyšuje pravděpodobnost, že britská centrální banka už příští měsíc sáhne k dalším podpůrným opatřením.