Ministerstvo zdravotnictví od pátečních 18:00 zakazuje vnitřní hromadné akce na stání pro více než deset lidí. Výjimku mají výstavy, trhy a podobné akce. Na akcích k sezení musí být vstupenky prodávány na konkrétní místo, přesně určené ho musí mít návštěvník i na akci bez vstupenek. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě a na webu zveřejnilo dvě nová mimořádná opatření. Vláda se pak dnes opětovně nebyla schopna dohodnout na pravidel kurzarbeitu, přestože ministryně Maláčová v průběhu dne prohlašovala, že vše kolem je vyjasněno a ke schválení dojde.
Ne víc, než kolik může sedět
Nové nařízení platí i pro restaurace, bary či kluby, které nesmějí dovnitř pustit více lidí, než je kapacita k sezení. "Smyslem opatření je omezit úzký kontakt stojících osob v barech, klubech či restauracích. Přidělené místo každému účastníkovi akce znamená vytvoření určité distance od ostatních," uvedl vedoucí epidemiologické skupiny při ministerstvu zdravotnictví Roman Chlíbek.
Podle něj tak není omezena možnost pořádat plesy nebo taneční, protože lidé, kteří mají své přidělené místo, se mohou v roušce pohybovat po provozovně. Ministerstvo také zpřesnilo nařízení pro nošení roušek v provozovnách stravování. Lidé je nemusí mít jen při konzumaci jídla či nápoje, povinné jsou i při stání u baru při čekání na objednávku. Musí je mít také lidi, kteří se po provozovně pohybují.
"V tuto chvíli je naší prioritou zastavit počínající exponenciální nárůst pozitivních případů. Nemohu však vyloučit další opatření," uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Maximální kapacita hromadných akcí byla již dřívějšími nařízeními ministerstva omezena na 500 lidí. Vyšší může být jen v případě, že jsou sektory po nejvýše 500 lidech organizačně oddělené a vstupy mají samostatné nebo v jiném čase. Kapacita nad 1000 lidí může být využita z poloviny.
Kurzarbeit bude na déle
Vláda dnes večer znovu přerušila jednání o kurzarbeitu. Novinářům to sdělil vládní tiskový odbor. V návrhu zůstávají sporné body. Jednání budou dál pokračovat. Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas.
Kurzarbeit upravuje novela o zaměstnanosti, kabinet o ní debatoval už na čtyřech svých zasedáních. Jednání skončilo bez výsledku i dnes, přestože ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před polednem oznámila, že koaliční strany našly shodu a vláda večer návrh schválí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak řekla, že je dohoda rámcová.
Členové vlády začali jednat v 19:00. Krátce poté jednání přerušili a pokračovali pak po 20:00. Po hodině debatu přerušili.
Spor se dřív vedl o výši náhrady od státu za neodpracovaný čas, o vzdělávání pracovníků, o odvody firem či o to, jak se bude kurzarbeit spouštět. Maláčová dnes v poledne ČTK sdělila, že podle dohody by zaměstnanci měli dostávat 70 procent čistého, maximálně ale do výše průměrné mzdy. Podpora by se vyplácela až rok. Firma by mohla lidi nechat doma až čtyři dny v týdnu. Měla by snížené odvody.
V jakém bodě zůstává rozpor, není jasné. Jednání by měla pokračovat. Podle neoficiálních informací by se zástupci koalice měli znovu sejít s komunisty, kteří Babišův kabinet podporují. S nimi jednali už v úterý.
Podle plánu by se měl dlouhodobý kurzarbeit zavést od listopadu. Navázal by tak na dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Tato podpora by měla skončit na konci října. Schillerová tento týden nevyloučila, že by se Antivirus mohl ještě prodloužit. Prodloužení do konce roku navrhovali i odboráři či zaměstnavatelé. S parametry kurzarbeitu, na nichž měly koaliční strany dohodu, spokojeni nebyli. Uvedli, že se budou snažit o to, aby se ve Sněmovně při projednávání nastavení upravilo.
Aby novela začala platit, musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Vláda by pak měla připravit podle návrhu také nařízení, kterým kurzarbeit spustí a v němž nastaví jeho přesné podmínky. Zbývá na to necelých sedm týdnů.
Zatím není jasné, kolik by kurzarbeit mohl stát. Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že pokud by mělo zkrácenou práci 150.000 zaměstnanců, měsíčně by to vyšlo maximálně na 2,1 miliardy. Kdyby na kurzarbeitu bylo 15.000 zaměstnanců, výdaje by činily nejvýš 210 milionů měsíčně. Autoři ale vycházeli z vyšších náhrad. Výdaje programu Antivirus podle ministerstva dosahují měsíčně v průměru čtyři miliardy korun. Částka postupně klesá s obnovováním chodu firem. V červenci činila miliardu. Rozdělilo si ji 7533 podniků na mzdy 178.000 zaměstnanců.