Míra nezaměstnanosti v Evropské unii i v zemích eurozóny zůstala v září na srpnových hodnotách. Zatímco v celé sedmadvacítce bylo bez práce 7,5 procenta lidí, ve státech platících eurem to bylo 8,3 procenta. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat. V předchozích pěti měsících, kdy ekonomika pociťovala dopady koronavirových omezení, nezaměstnanost vytrvale rostla. Nejnižší nezaměstnanost měla v září i nadále Česká republika.
Ve 27 zemích unie bylo v září bez práce téměř 16 milionů lidí, z toho 13,6 milionu v eurozóně. Proti srpnu nezaměstnaných mírně přibylo v EU (o 42.000) i v eurozóně (o 75.000), jde však méně než o desetiny procent z celkového počtu.
Loni v září bylo v celé Evropské unii 6,6 procenta nezaměstnaných, v zemích používajících společnou měnu pak 7,5 procenta.
Mezi členskými zeměmi EU měla v devátém měsíci letošního roku stejně jako v těch předchozích nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, kde bylo bez práce podobně jako v srpnu 2,8 procenta lidí. Naopak výrazně nejvyšší nezaměstnanost v celé unii mělo Španělsko, kde jako v jediné zemi překročila desetiprocentní hranici a činila 16,2 procenta.
V září se mírně snížila míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která však stále zůstává vyšší než loni. V EU bylo bez práce 17,1 procenta mladých a v eurozóně 17,6 procenta. To je v obou případech o sedm desetin procentního bodu méně než v srpnu. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila šest procent. Pod deseti procenty byla i v Česku, na Maltě, v Polsku a v Rakousku. Ve Španělsku je naproti tomu stále bez práce více než 40 procent mladých, o téměř deset procentních bodů více než před rokem.
Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
Nemoc covid-19 a opatření zavedená v boji s touto nemocí prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé EU. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, už aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit - například kvůli tomu, že se musejí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a v počtu nezaměstnaných podle definice ILO, upozornil Eurostat.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v září zůstala na srpnových 3,8 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.