Aktualizováno Evropská unie se rozhodla postoupit Světové obchodní organizaci (WTO) k posouzení dva spory, které vede s Čínou. Dosavadní jednání s Pekingem o jejich vyřešení nepřineslo výsledky a Evropská komise (EK) nyní žádá o zřízení panelu, který by vynesl verdikt. Jeden případ se týká omezení dovozu z Litvy, druhý praxe, kdy Čína omezuje držitele patentů při uplatňování jejich práv na ochranu inovací před soudem.
Spory EU s Čínou se posouvají od konzultací k obdobě soudního procesu, řekl dnes unijní činitel, který o vývoji informoval novináře. Eskalaci vysvětloval mimo jiné tím, že Peking formalizoval některá neformální opatření učiněná loni a že postup vůči Litvě má dopady na fungování jednotného trhu EU.
Unijní žádostí se má rada WTO pro řešení sporů zabývat na příštím zasedání 20. prosince. Podle zmíněného činitele by WTO mohla výbor zřídit na konci ledna. Navazující proces by pak mohl trvat zhruba rok, "budou-li věci postupovat rozumnou rychlostí".
Eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis předtím v rozhovoru agentuře Bloomberg řekl, že oba případy mají systémový význam. EU upřednostňovala nalezení řešení za pomoci konzultací, do kterých od začátku roku investovala mnoho času. Jednání však nepřinesla uspokojivé výsledky, dodal Dombrovskis. Konzultace u WTO jsou prvním krokem před podáním žaloby u WTO, málokdy se však podaří spory v rámci konzultací vyřešit.
Eskalace obchodního sporu s Čínou přichází v době, kdy EU své vztahy s touto zemí přehodnocuje. Snaží se také obnovit politické vztahy s Pekingem a chce, aby čínská vláda hrála aktivnější roli prostředníka ve vztazích s Ruskem po jeho invazi na Ukrajinu.
Vzájemné vztahy se začaly zhoršovat od loňského prosince, kdy Čína zavedla opatření proti dovozu zboží z Litvy a dalších výrobků z EU, které obsahují litevské komponenty. Učinila tak poté, co Tchaj-wan otevřel v Litvě svou obchodní kancelář. Spor zasáhl i firmy ze Švédska a Německa, export z Litvy do Číny klesl od ledna do října meziročně o 80 procent.
Čína zakázala dovoz z Litvy buď zablokováním celního odbavení nebo zavedením fytosanitárních požadavků u některých výrobků, včetně hovězího a některého alkoholu. Tyto praktiky zasáhly i další země, například Austrálii a Kanadu.
EU se také stane první jurisdikcí, která požádá WTO o verdikt ohledně opatření, kterými Čína brání společnostem v ochraně jejich patentových práv týkajících se špičkových technologií. Čínské soudy od srpna 2020 vydávají tzv. protižalobní zákazy, kterými chtějí odradit firmy od podání žaloby mimo své hranice za účelem urovnání sporu pod pokutou 130.000 eur (3,2 milionu Kč) denně. EU tyto zákazy považuje za součást snahy Číny zaujmout vyšší pozici v technologickém řetězci, aby mohla prodávat výrobky za nižší ceny. Kromě toho omezuje pravomoci evropských firem chránit důležité vzory pro tvorbu norem.