Henrik Horn a jeho kolegové na stránkách VoxEU tvrdí, že „uplatňování mocenské politiky ze strany USA v oblasti mezinárodního obchodu porušuje literu i ducha Všeobecné dohody o clech a obchodu Světové obchodní organizace (WTO)“. A tím „podkopává integritu mezinárodního obchodního systému“. Není tedy namístě, aby se cesty USA a WTO oddělily?
Ekonomové tvrdí, že změna v chování Spojených států pravděpodobně v dohledné budoucnosti neustane. V USA totiž panuje politický konsenzus, podle kterého by WTO neměla mít mnoho pravomocí. To je postoj, který je v rozporu s většinou ostatních členů této organizace. „Pokud budou USA i nadále ignorovat své závazky, nejlepší možností pro zachování důvěryhodnosti WTO by bylo odstoupení USA od obchodních dohod,“ míní ekonomové.
„Stále nevíme, zda se Trumpově vládě podaří zavést všechna navrhovaná cla, a to s ohledem na námitky různých amerických soudů… Nevíme ani, jaké budou výsledky dvoustranných jednání vedených USA s různými zeměmi. Je však jasné, že politika, kterou Trumpova vláda prosazuje, porušuje základní závazky dohody, na které stojí WTO. A také jejího ducha.“ K tomu ekonomové dodávají, že „USA tyto závazky ignorují tím, že porušují primární zákaz jednostranného zvyšování cel.“
Bilaterální dohody druhé Trumpovy vlády, jako například dohody se Spojeným královstvím a Čínou, zase porušují doložku o nediskriminaci tím, že se neuplatňují na všechny členy WTO.
Dvoustranné dohody rovněž odporují klíčovému účelu WTO – podpoře mnohostranných jednání. USA také neplatí členské příspěvky do WTO již dva roky po sobě a „narušují systém řešení sporů tím, že blokují jmenování nových soudců odvolacího orgánu WTO.“
Ekonomové tvrdí, že krátce poté, co vstoupila v platnost zakládající dohoda WTO, „začala Spojené státy frustrovat disciplína, kterou dohoda vyžadovala.“ Prohrály několik sporů týkajících se cel kvůli náročným standardům, které byly pro jejich zavedení požadovány. A také prohrály velký počet sporů týkajících se antidumpingových opatření. Pro současnou americkou administrativu jsou pak již problémem samotná základní pravidla WTO a „vláda si zjevně nemyslí, že by USA měly být těmito závazky vázány. Což je názor, který se v USA zdá být rozšířený.“
Podle ekonomů tedy v USA vznikl široký konsenzus a přesvědčení, že WTO neslouží ekonomickým zájmům této země. Ta také „stále více cítí, že WTO prospívá Číně v širším strategickém souboji mezi USA a Čínou.“ USA ale podle expertů nikdy přesně nevysvětlily, jak je současný světový obchodní systém vlastně znevýhodňuje. Ani jedna z posledních tří amerických vlád se nesnažila řešit nedostatky dohod WTO. Odchod USA z WTO je „pro některé nemyslitelný, ale pro USA, jak se zdá, ne.“ Trump už během svého prvního funkčního období tímto odchodem pohrozil.
Podle některých názorů je důležité mít USA ve WTO jako protiváhu Číny, která také představuje vážnou (i když jinou) hrozbu pro integritu této organizace. USA však dosud projevily malý nebo žádný zájem o spolupráci s jinými zeměmi v této otázce. A zdá se, že EU a USA mají vůči Číně odlišné postoje. Zatímco EU věří, že své problémy vůči Číně může vyřešit v rámci WTO, USA toto přesvědčení nesdílejí. Spory Číny s EU se také obvykle týkají duševního vlastnictví, zatímco spory s USA se týkají většinou čínských dotací.
Pragmatičtějším řešením současné situace by podle ekonomů bylo, kdyby USA dočasně odešly a ponechaly si možnost převzít svá zákonná práva a povinnosti, až bude klima ve Washingtonu pro takovou možnost příznivější. Jedinou existující možností v rámci současných pravidel je ale plný odchod USA. S tím, že mohou znovu požádat o členství, až si to budou přát. Na závěr ekonomové uvádějí, že USA „již dávno opustily svou vedoucí roli ve WTO. K tomu projevily malý zájem o tolik potřebnou reformu a nyní porušují téměř všechny závazky, základní ustanovení o doložce nejvyšších výhod. A nadále blokují jmenování odvolacího orgánu WTO. „Při rozhodování, zda by USA měly či neměly být členem, by tak důkazní břemeno měli nést ti, kteří argumentují pro zachování USA jako člena.“
Zdroj: VoxEU