Evropská komise (EK) zhoršila odhad růstu ekonomiky EU na letošní rok na 0,6 procenta. To je o dvě desetiny bodu slabší růst, než s jakým počítala ještě koncem léta. Komise to dnes uvedla ve své podzimní makroekonomické prognóze. V jarní prognóze, která byla zveřejněna v květnu, komise unijní ekonomice předpovídala na letošek růst o jedno procento.
Komise další zhoršení výhledu zdůvodňuje více faktory, zejména pak vysokými životními náklady, slabou zahraniční poptávkou a dopady přísné měnové politiky centrálních bank. Odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na příští rok unijní exekutiva zhoršila na 1,3 procenta, zatímco v létě počítala s růstem o 1,4 procenta a na jaře o 1,7 procenta.
"Očekáváme, že ekonomická aktivita bude postupně nabírat na síle, jak se díky stabilně příznivé situaci na trhu práce, růstu mezd a pokračujícímu snižování inflace zotavuje spotřeba," uvedla komise.
Mírnější bude proti jarní prognóze míra inflace, kterou komise na letošní rok pro celou unii odhaduje na 6,5 procenta. To je o dvě desetiny procentního bodu méně, než komise předpokládala v květnu. Na příští rok počítá se zmírněním inflace na 3,5 procenta a v roce následujícím na 2,4 procenta.
Evropská komise zhoršila výhled české ekonomiky, čeká pokles o 0,4 procenta
Evropská komise (EK) zhoršila výhled české ekonomiky a zatímco na jaře ještě počítala s růstem o 0,2 procenta, nyní jí předpovídá pokles, který odhaduje na 0,4 procenta. Uvedla to dnes ve své podzimní makroekonomické prognóze.
K pozvolnému růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy EK očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,4 procenta. Původně jej odhadovala na 2,6 procenta. Na rok 2025 odhaduje zrychlení tempa růstu HDP na tři procenta.
Inflace bude v České republice podle odhadu komise i nadále klesat. Po hodnotě 18 procent v prvním čtvrtletí letošního roku se míra inflace výrazně snížila v důsledku nižšího růstu cen energií a potravin. Na letošní rok EK odhaduje, že inflace zpomalí na 12,2 procenta, v příštím roce na 3,2 procenta a v roce následujícím na 2,4 procenta.
"Ceny energií by měly ve čtvrtém čtvrtletí 2023 a v prvním čtvrtletí 2024 zaznamenat další meziroční nárůst v souvislosti se skončením platnosti energetických opatření," uvedla komise ve své dvousetstránkové prognóze pro jednotlivé země EU, ale i další státy, jako je Ukrajina, Rusko, Spojené státy nebo Čína.
"Hospodářský růst v Česku v posledních čtyřech čtvrtletích stagnoval, protože vysoká inflace a napjaté finanční podmínky vedly k poklesu reálného příjmu domácností a k nárůstu preventivních úspor, což utlumilo soukromou spotřebu," shrnula komise ve své zprávě. Na příští rok očekává zrychlení tempa růstu vzhledem ke zlepšení důvěry spotřebitelů i zvýšení výdajů v souvislosti s klesající inflací a růstem reálným mezd.