Mezi středoevropskými měnami si letos nejlépe vedl polský zlotý, který si od začátku roku připsal vůči euru téměř osm procent. Podpořil jej mimo jiné příchod nové vlády, která je vstřícnější vůči Evropské unii, uvedla dnes agentura Reuters. Česká koruna letos vůči euru naopak asi o dvě procenta oslabila.
Polský zlotý zpevňoval zejména v posledních dvou měsících a podle analytiků zůstane silný i v příštím roce. Zlotý výrazně posílil, když v říjnových parlamentních volbách získala většinu skupina proevropsky orientovaných stran. To vyvolalo naděje na ukončení sporů s Bruselem ohledně dodržování principů právního státu, které blokovaly čerpání peněz z fondů Evropské unie. Polská centrální banka navíc pozastavila snižování úrokových sazeb, které zahájila před volbami.
"Volby byly pro polská aktiva přelomovým okamžikem. Zvýšily pravděpodobnost získání nových finančních prostředků z fondů EU a podpořily chuť investovat do polských aktiv," uvedl ekonom Piotr Bartkiewicz ze společnosti . "Mnozí investoři, kteří se léta drželi stranou, dali po volbách najevo zájem o polská aktiva," dodal.
Maďarský forint si letos vůči euru připsal více než čtyři procenta. Maďarská centrální banka sice letos výrazně snížila úrokové sazby, ty ale zůstaly nejvyšší v Evropské unii. Analytik Marcin Sulewski ze společnosti Ipopema Securities nyní očekává pomalé oslabování forintu kvůli přetrvávajícím sporům s EU, které mají vliv na příliv peněz z unijních fondů.