David Rosenberg v rozhovoru s ředitelem investiční společnosti DoubleLine Jeffrey Gundlachem řekl, že tak zmaten jako nyní byl naposledy během finanční krize. Momentálně podle něj vypadá vše velmi nestabilně, ale touto vzpomínkou nechce předpovídat další krizi. Tvrdí však, že problémy na dluhopisových trzích nezůstávají jen na nich, ale přelévají se dál. I na trh akciový.
Rosenberg tedy poukázal na současný růst výnosů dluhopisů s tím, že historicky se takové změny na akciích projevovaly asi s tříměsíčním zpožděním. K tomu dodal, že už nyní je většina akcií na americkém trhu v korekci. Gundlach na to navázal příběhem o stromu u jeho domu, který se zdál velice zdravý, ale najednou z něj spadla velká větev. A ukázalo se, že jeho kmen je celý vykotlaný a bude nutné jej pokácet. I index S&P 500 podle investora nyní stále vypadá „v průměru dobře, ale pokud jdete pod povrch, uvidíte, že 75 % akcií je v korekci.“
Gundlach poukázal na to, že americký ministr financí Scott Bessent si „najal konzultanta z Wall Street, který radí, jak se vypořádat s vyššími sazbami a jak na trhu skupovat dlouhodobější vládní dluhopisy.“ K tomu dodal, že on sám už asi tři, čtyři roky hovoří o tom, že „se něco musí udělat s úrokovými výdaji americké vlády“. Vyrůst z problému podle investora zřejmě nepůjde, už celá desetiletí rostou dluhy rychleji než ekonomika. Takže je pravděpodobné, že „se buď budou tisknout peníze, což je inflační, nebo přijde restrukturalizace.“
Restrukturalizace by v praxi znamenala právě to, že ministerstvo financí bude kupovat dlouhodobé obligace a financovat tyto nákupy vydáváním krátkodobých. „Fed bude spolupracovat, bude držet krátkodobé sazby nízko,“ popsal Gundlach svou vizi dalšího vývoje. Na trzích je přitom znát vysoký objem nově vydávaných dluhopisů, a to nejen ze strany americké vlády. To se střetává s poptávkou po kapitálu ze strany firem, které potřebují financovat investice do umělé inteligence. V takovém prostředí bude muset přijít něco jako popsaná restrukturalizace, jinak je vývoj úrokových nákladů a následně zadlužení neudržitelný.
Rosenberg navázal s tím, že takový scénář by znamenal výrazné oslabení amerického dolaru. „Nelze mít světovou rezervní měnu a zároveň nesplácet dluhy.“ K tomu ekonom, který v minulosti nejednou předpovídal ekonomické problémy, hovořil o recesi a celkovém růstu nákladu kapitálu, který se projeví i na akciích. K možnosti změnit fiskální trajektorii Rosenberg zmínil období devadesátých let, kdy se rozpočty přesunuly do přebytků.
Gundlach k tomu ale řekl, že to byl i odraz demografického vývoje. Tedy toho, že kvůli generaci babyboom se zvýšily vládní příjmy. To ale znamená, že přebytky nebyly skutečné, protože tento demografický vývoj v sobě měl i budoucí vládní závazky ve formě budoucích penzijních výdajů. Rosenberg zase uvedl, že prezident Bush v roce 1992 „prohrál volby, protože zvýšil daně.“ Existuje tak averze k takovému kroku, ale to se podle ekonoma bude muset změnit.