„Před dvaceti lety se lidé smáli, když jsem jim říkal o investicích do zlata, dnes se nikdo nesměje.“ V rozhovoru s Davidem Rosenbergem to řekl ředitel společnosti DoubleLine Jeffrey Gundlach. Předtím dlouze diskutovali o tenzích na dluhopisových trzích a jejich dopadu na další aktiva (viz předchozí dva články). A Gundlach si myslí, že v takovém prostředí je prostor pro růst cen zlata. I proto, že podle něj jej „při současné výši sazeb budou dál nakupovat centrální banky“.
Podle investora dříve centrální banky držely asi 70 % svých rezerv ve zlatě, pak tento podíl klesl až na 20 %, nyní se nachází přibližně na 30 %. K tomu dodal, že nevidí důvod, aby se podíl dostal někam k 50 %. On sám jej kupoval za cenu kolem 300 dolarů a „pokud se cena dostane pod 3800 dolarů, budu nakupovat, co to jde.“ Pokud by se přitom chtěli investoři vyhnout riziku na dluhopisech tím, že se přesunou k tzv. TIPS, je to podle Gundlacha obrovská chyba. Tyto před inflací chráněné obligace totiž vykazují vysokou korelaci s běžnými dluhopisy, a tudíž neposkytují žádné zajištění vůči současným rizikům.
Gundlach pokračoval s tím, že on sám by byl rád, kdyby byly reálné výnosy u amerických vládních dluhopisů ještě výš než nyní. Pak by teprve nabízely odpovídající cenu za současné riziko. „Já jim nedůvěřuji,“ dodal investor s tím, že reálné sazby by podle něj měly být někde u 3 %. Inflace se pak v závislosti na tom, jaký cenový index sledujeme, pohybuje kolem 3 až 3,5 %. Takže třicetileté vládní dluhopisy by měly vynášet nejméně 6 % a současná výše dlouhodobých sazeb není nijak přehnaná.
Gundlach zavzpomínal na počátek letošního roku, kdy podle svých slov říkal ostatním, že nižší sazby by neměly být důvodem pro nákup rizikových aktiv. Sazby totiž půjdou nahoru. To podle něj platí dál. Rosenberg na to navázal s tím, že Fed podle něj pošle výnosovou křivku do inverze – krátkodobé sazby se dostanou nad dlouhodobé. V posledním takovém případě nenastala recese tak jako dříve, za hlavní důvod bývá zmíněna tehdejší fiskální stimulace. Nicméně podle ekonoma nyní nebude žádná stimulace probíhat, protože bude po volbách. A inverze výnosové křivky bude signalizovat skutečnou recesi.
Podle Rosenberga nyní stojí vitalita amerického hospodářství na investicích do umělé inteligence a efektu bohatství pramenícím z rostoucího akciového trhu. A následně podporujícím spotřebu domácností. Umělá inteligence ale zároveň „snížila vitalitu ostatních sektorů“ a ochlazení těchto dvou tahounů by mělo citelný dopad na celou ekonomiku. Předseda Fedu Warsh si sice myslí, že „zvedá sazby do silné poptávky“, ale podle ekonoma tomu tak není. „Podle mě je tenhle chlap nebezpečný, a to jsem nikdy neřekl o žádném jiném centrálním bankéři.“
Zatímco Rosenberg věří v recesi a sám by podle svých slov v takovém scénáři „dluhopisy kupoval a pak ještě víc“, Gundlach by se choval jinak: „Možná bych je kupoval v první vlně s tebou, ale řekni mi, kdy budeš kupovat ještě víc, já ti pak prodám ty svoje.“ Investor tím narážel na svou tezi o tom, že recese může mít nyní atypický dopad na výnosy dluhopisů. Obvykle totiž přináší jejich pokles, ale teď podle Gundlacha může působit opačně kvůli cyklickému zhoršení stavu vládních financí.
Obrázek vytvořen AI.