Praha (ČTK) - Do roku 2020 může v tuzemském zpracovatelském průmyslu zaniknout přes 150.000 pracovních míst. Přes 40.000 jich pak může být zrušeno v zemědělství. Uvádí to analýza Odhadovaná struktura zaměstnanosti v české ekonomice, kterou zpracovaly Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání (NOZV) a Národní vzdělávací fond, o.p.s.(NVF).
Hlavním důvodem pro pokles zaměstnanosti v průmyslu je podle studie snižující se dostupnost pracovníků, a naopak rostoucí mzdové náklady. Podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti by měl klesnout z 28,6 procenta v roce 2008 na 25,4 procenta v roce 2020.
Zemědělství pak bude postiženo poklesem zájmu mladých lidí o tento obor. Nové trendy, jako například rozvoj biopaliv, agroturistika a ekozemědělství, zvýší zároveň poptávku po pracovnících s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním.
Třetí největší snížení, a to přes 30.000 míst, může postihnout stavebnictví. Stavební výroba bude totiž výrazně zasažena změnou poptávky. Klesne objem průmyslových, obchodních, administrativních i vodohospodářských staveb, protože trh bude do značné míry nasycen. "Naopak po zotavení z recese má růstový potenciál dopravní infrastruktura a bytová výstavba," uvádí analýza, která zkoumala 15 hlavních ekonomických oborů tuzemského hospodářství.
Přes 20.000 pracovních míst může zaniknout také v sektoru veřejné správy a obrany. "Zde by se mohl projevit důsledek elektronizace i snaha omezovat výdaje z veřejných rozpočtů," informuje zpráva.
Naopak nejrychleji rostoucím odvětvím s potenciálem vytvoření přes 100.000 nových pracovních míst, by v období do roku 2020 měl být sektor služeb v oborech nemovitostí, pronájmu, IT a dalších podnikatelských služeb.
Téměř 40.000 pracovních příležitostí by pak v příštích 12 letech mělo nově nabídnout odvětví obchodu, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží.
Stárnutí české populace se odrazí také v rostoucí zaměstnanosti ve zdravotnictví. Zde by měl přírůstek nových pracovních míst činit téměř 60.000, což by znamenalo nárůst o 18 procent, oproti stavu v roce 2008. Dvacet tisíc pracovních příležitostí by měl také nově nabídnout sektor cestovních ruchu.
Na internetovém portálu www.budoucnostprofesi.cz současně NVF zpřístupnil data o perspektivnosti jednotlivých pracovních profesí v tuzemské ekonomice v letech 2009 až 2013.
Špatné šance získat pracovní uplatnění mají například ti, kteří se chtějí ucházet o pozici ekonomického ředitele. Hlavním důvodem je totiž velmi rychlý nárůst počtu absolventů VŠ a VOŠ ekonomických, obchodních právních a dalších společenských směrů.
V důsledku ekonomického vývoje budou do roku 2013 právě ve skupině Vrcholové vedení velkých organizací, právníci a odborníci v oblasti statistiky a matematiky, vytvořena pouze dvě procenta nových pracovních míst. Dalších 12 procent jich bude v této profesní kategorii uvolněno díky odchodu některých pracovníků (např. do důchodu). Celkem tak bude do roku 2013 třeba obsadit 14 procent dnešní zaměstnanosti, a bude tedy potřeba přijmout celkem 13.000 nových pracovníků.
Lepší výchozí pozici budou mít v této skupině uchazeči s VŠ a VOŠ vzděláním zaměřeným na matematiku, statistiku a technické obory. "Počty absolventů porostou pomaleji a poptávka po pracovnících s tímto vzděláním může v rámci této profesní skupiny růst rychleji," uvádí analýza.
Hlavním datovým zdrojem těchto studií jsou Výběrová šetření pracovních sil, které pravidelně provádí Český statistický úřad, trendy v počtu absolventů a vývoj odvětvové struktury zaměstnanosti. Ty monitoruje Ústav pro informace a vzdělávání a Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání. NOZV je analytickým útvarem Národního vzdělávacího fondu a jeho činnost je zaměřena na problematiku zaměstnanosti, vzdělávání, rozvoje lidských zdrojů a analýzu informace o budoucích nárocích na jednotlivé profese.
Data o perspektivnosti jednotlivých profesí vychází ze statisticko-matematického modelu ROA, který se využívá pro analýzu trhu práce v Nizozemsku. Ten pro potřeby tuzemského pracovního trhu upravila nadace CERGE-EI do podoby ROA-CERGE.