PRAHA (MEDIAFAX) - Senát ve středu odsouhlasil vydání státních dluhopisů za 167 miliard korun. Žádost předložil ministr financí Eduard Janota, dluhopisy budou krýt loňský a letošní schodek státního rozpočtu.
Za minulý rok tak budou vydány dluhopisy v hodnotě 14 miliard korun, za letošní rok bude objem dluhopisů 153 miliard korun. Dostupné budou prostřednictvím takzvaných primárních aukcí. Splaceny by měly být za 55 let, jen ve výjimečných případech je stát zpětně odkoupí dříve. Občané s nimi ovšem mohou volně obchodovat na trzích, vysvětlil Janota.
Dluhopisy budou vydány na základě schválení komplexního balíčku zákonu. V rámci nich si Janota vyžádal také formální souhlas senátorů se změnou rozpočtu ještě za minulý rok. Podle Ústavy totiž musí výši rozpočtu senátoři podpořit, a to i zpětně. Senát tak musel vydat souhlas se zvýšením loňského rozpočtu o 14 miliard korun. Právě to ovšem někteří senátoři kritizovali. Nelíbí se jim, že Senát musí o změně loňského rozpočtu hlasovat zpětně, ačkoli prakticky neměl vůbec žádnou možnost veřejný rozpočet v minulém roce ovlivnit.
Senátor Jaroslav Kubera (ODS) poukázal na to, že zadluženost země i českých občanů dosáhla katastrofální úrovně. Domácnosti nyní musí v průměru 80 procent svých příjmů věnovat na své dluhy, hypotéky, leasingy a podobně. Kubera pro srovnání uvedl Velkou Británii, o níž se hovoří jako o podstatně zadluženější zemi. Rodiny jsou tam ovšem schopné své dluhy splácet. Britské domácnosti totiž na své závazky musí vyplácet pouze 40 procent svých příjmů. "Návrh nepodpořím z principu. Jak říkala moje maminka, půjčovat se nemá. Vydělej si a pak si kup," prohlásil Kubera a dodal, že by stálo za zvážení, aby zaměstnanci a podnikatelé povinné odváděli jedno procento ze svých výdělků rovnou státu na splácení dluhů. Ke Kuberově stanovisku se přidal také například Luděk Sefzig (ODS).
Senátorka Soňa Paukrtová (nez.) tvrdila, že je nesmyslné, aby Senát jednal formálně o věcech, které již nemůže ovlivnit. Kritikou přispěl také Karel Schwarzenebrg (TOP 09), ten peskoval své kolegy za vzájemné obviňování z toho, kdo má vlastně veřejný dluh na svědomí. "Měli bychom se konečně zabývat tím, co uděláme do budoucnosti," řekl Schwarzenberg.
Alena Gajdůšková (ČSSD) bránila sociální demokracii a odmítala nařčení ODS, že za dluhy můžou vlády ČSSD v minulých letech a připomněla fakta, která přinesli američtí ekonomové. Ti upozornili na to, že jen 17 procent negativních dopadů na české veřejné finance zavinila finanční krize. Ze 73 procent má státní dluh na svědomí nesprávná politika vlád v minulém roce. "S tím naprosto nesouhlasím," oponoval Janota.
Ministr financí upozornil, že pokud by Senát nesouhlasil s vydáním dluhopisů, musel by stát přistoupit k vydání pokladničních poukázek, u nichž je úroková míra 1,5 procenta. O ně ale nebývá zájem, jedná se pouze o krátkodobé investice se splatností několika měsíců. Dluhopisy mají naopak úrokovou míru 4,5 procenta.
Pokud by návrh na vydání dluhopisů Senát neschválil, neměl by stát na konci roku zřejmě dostatek financí například na vyplácení důchodových dávek nebo výplatu pro státní úředníky. Ministr členy horní parlamentní komory upozornil na to, že kvůli finanční krizi a menšímu objemu prostředků, který byl vybrán z daní podnikajících osob a odvodu pojistného, vypadlo ze státního rozpočtu nejméně 160 miliard korun a ty je potřeba právě prostřednictvím dluhopisů dorovnat.
Státní dluh ČR dosáhne na konci tohoto roku podle Janoty více než jednoho bilionu a 300 miliard korun.