ČEZ – Rozvojové projekty a zrcadlo vůči evropským konkurentům (souhrn pro investory)

Jako evropská sedmička nyní figuruje tuzemská energetická skupina ČEZ z pohledu šířky obsluhované klientely a tržní kapitalizace. V první čtvrtletí vykázal ČEZ meziroční pokles čistého zisku o desetinu, stejně jako u zisku před zdaněním a EBITDA. Samotná firma pro celý letošní rok očekává meziroční pokles EBITDA o procenta na 88,7 miliardy korun a 7% pokles EBIT na 63,1 mld. Kč. Stejně jako v prvním čtvrtletí by také čistý zisk na úrovni celého roku měl být o desetinu nižší a skončit na čísle 46,7 miliardy korun. S udržením dividendového výplatního poměru počítá ČEZ v rozmezí 50 až 60 %. Přehled pozice v rámci evropského sektoru a investičních projektů skupiny připravila energetika pro investory po výsledcích za 1q10. Níže se pokusíme pohled na další vývoj ČEZu přehledně shrnout.

Tržní kapitalizace ČEZu dle dat k 12. květnu dosahuje 19,3 mld. eur. To mu dává pozici sedmé největší evropské energetiky za španělskou Iberdrolou (30,3) a před finskou společnosti Fortum (16,8). Trojkou největších jsou francouzské EdF (71,4), GDF Suez (59,2) a rakouskou E[.]ON (52,5). Z pohledu klientely dle dat ke konci roku 2008 ČEZ obsluhoval 8,1 milionu evropských zákazníků. Největším je zde italský Enel s 51,6 mil., následován německým RWE (45,0) a francouzskou EdF (38,5).

V rámci čelní desítky je ČEZ energetikou s nejvyšší EBITDA marží za rok 2009 na úrovni 46,4 %, následován Fortum (42,2 %) a polským PGE (36,9 %). Západoevropská konkurence v tomto směru zaostává (RWE 19,3; E[.]ON jen 16,5).

Vývoj tuzemského trhu s elektřinou je již takřka plně korelován s Německem. To ČEZu pomáhá k čitelnosti a expanzi na okolní trhy. Pokles loňských přeshraničních dodávek do Německa (-3,6 % na 7,8 TWh)a Polska (-12,1 % na negativních 0,7 TWh) byl kompenzován růstem o 5,2 TWh (+52,3 %) na Slovensku a na více jak dvojnásobek, rozsahem 2 TWh, do Rakouska. Celkové přeshraniční dodávky se tak přes pokles trhů s elektřinou ČEZu loni zvýšily na 14,3 TWh z 11,7 TWh (2007 16,6 a 2006 13,2).

Pro rok 2010 má ČEZ vyprodáno 99 % kapacity na ceně 54 EUR/MWh, pro rok 2011 68 % na průměrné ceně 52 EUR/MWh, pro rok 2012 24 % kapacity na ceně 51 EUR/MWh a pro rok 2013 4 % kapacity na ceně 53 EUR/MWh (stav ke konci dubna 2010). Ceny baseload 2011 k 12. květnu činí 49,8 EUR/MWh u ČR, 50,0 u Polska, 49,7 u Slovenska, 52,2 u Německa a 51,6 u Maďarska.

Na význam zahraničních akvizic ČEZu ukazuje dynamika spotřeby elektrické energie na jednotlivých trzích. Za rok 2009 dosáhla v Polsku stejně jako v ČR 3% růstu, v Rumunsku 2 %, ale v Turecku plných 11 procent při růstu průmyslové produkce o 10 % proti 7 %, respektive o 0 % a 18 % u Turecka.

Turecko s 80 miliony obyvatel je velikostí trhu porovnatelné s velkostí CEE regionu. V roce 2009 poptávka trhu dosáhla 193,5 TWh, což je trojnásobek ČR a kapacita na osobu je stále nízká. Roční růst trhu dosahoval v letech 2003 až 2007 6-9 procent proti 0,6-2,6 u Evropy celkově. Do roku 2020 ČEZ odhaduje dodatečnou potřebnou kapacitu na 50 tisíc MW. V únoru ČEZ vstoupil na trh skrze akvizici distribuční společnosti Sedas a následně v květnu 2009 koupí 37,5% podílu v energetice Akenerji.

Prostředí na trhu ČEZ v roce 2009 využil k dalších akvizicím. K těm největším patří 15% podíl v Dalkii ČR a kontrolní podíl v Dalkii Ústí nad Labem, 49% v Pražské teplárenské, 76% podíl v distribuční společnosti OSSH v Albánii a akvizice dolu MIBGRAG v Německu. V květnu byla podepsána dohoda o výstavbě nového bloku v JE Jaslovské Bohunice na Slovensku.

Výhodu pro ČEZ představuje vládou schválená implementace direktivy EU, která ČEZu přinesla podíl bezplatných emisních povolenek od 70 procent v roce 2013 po 0 % v roce 2020. Současnou výstupní intenzitu CO2 ČEZ odhaduje na 0,66 t na dodanou MWh proti odhadovanému evropskému průměru 0,8 t/MWh. Z pohledu potřebného snižování emisí vyznívá situace nejlépe pro Fortum či Iberdrolu a také E[.]ON, ČEZ se pohybuje na horních pásmu středního segmentu, nad ním například RWE.

Pomoci ke snižování emisí o plánovanou polovinu do roku 2020 má ČEZu zvýšení podílu jaderné energetiky (z 3,8 na 7,1 GW), plynových (z 0 na 4,8 GW) a větrných zdrojů (z 0 na 1,2 GW) proti uhelným elektrárnám (8,6 na 4,7 GW). Růst celkové instalované kapacity ČEZ očekává na 19,7 GW v roce 2020 a 18,4 GW v roce 2015 ze současných 14,4 GW.

V letech 2013 až 2015 ČEZ počítá s novou kapacitou 3,9 GW z plynových zdrojů. 1,6 GW má vzniknout v ČR v Počeradech a Mělníce, celkem 960 NW skrze spolupráci ČEZ a MOL na Slovensku, 800 MW skrze JV s MOL v Maďarsku, stejně tolik v Bulharsku a 400 MW v Polsku.

Dalšího posílení se dočká jaderná energie, dle plánů ČEZ ze současných 26 TWh na 31 TWh do roku 2012. kapacita Temelína má narůst na 3400 MW, vedle projektu v Jaslovských Bohunicích ČEZ koupil 9,15% podíl v Cernavoda v Rumunsku. Jaderná energetika pro ČEZ představuje segment s čitelnými cenami vstupů (palivo), cenovou výhodnost produkce a čisté řešení z pohledu emisí CO2.

V Rumunsku roste projekt 600 MW ve větrném parku Fontanele & Cogelac. Kapacita 347,5 MW je spouštěna v první polovině letošního roku, dalších 252,5 MW v roce 2011. Celkové investice dosahují 1,1 mld. EUR.

Po výsledcích za první čtvrtletí roku 2010 přišla série změn doporučení a cílových cen. Tím posledním je dnes zveřejněné doporučení od Exane BNP Paribas znějící na „neutral“ z dosavadního „outperform“ a snížení cílové ceny na 1000 Kč z dosavadních 1100 Kč. Přehled dosavadních doporučení je k dispozici ZDE.