Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
ČEZ – Rozvojové projekty a zrcadlo vůči evropským konkurentům (souhrn pro investory)

ČEZ – Rozvojové projekty a zrcadlo vůči evropským konkurentům (souhrn pro investory)

21.5.2010 18:25
Autor: Josef Němeček, Patria Finance

Jako evropská sedmička nyní figuruje tuzemská energetická skupina ČEZ z pohledu šířky obsluhované klientely a tržní kapitalizace. V první čtvrtletí vykázal ČEZ meziroční pokles čistého zisku o desetinu, stejně jako u zisku před zdaněním a EBITDA. Samotná firma pro celý letošní rok očekává meziroční pokles EBITDA o procenta na 88,7 miliardy korun a 7% pokles EBIT na 63,1 mld. . Stejně jako v prvním čtvrtletí by také čistý zisk na úrovni celého roku měl být o desetinu nižší a skončit na čísle 46,7 miliardy korun. S udržením dividendového výplatního poměru počítá ČEZ v rozmezí 50 až 60 %. Přehled pozice v rámci evropského sektoru a investičních projektů skupiny připravila energetika pro investory po výsledcích za 1q10. Níže se pokusíme pohled na další vývoj ČEZu přehledně shrnout.

Tržní kapitalizace ČEZu dle dat k 12. květnu dosahuje 19,3 mld. eur. To mu dává pozici sedmé největší evropské energetiky za španělskou Iberdrolou (30,3) a před finskou společnosti Fortum (16,8). Trojkou největších jsou francouzské EdF (71,4), GDF Suez (59,2) a rakouskou E[.]ON (52,5). Z pohledu klientely dle dat ke konci roku 2008 ČEZ obsluhoval 8,1 milionu evropských zákazníků. Největším je zde italský Enel s 51,6 mil., následován německým RWE (45,0) a francouzskou EdF (38,5).

V rámci čelní desítky je ČEZ energetikou s nejvyšší EBITDA marží za rok 2009 na úrovni 46,4 %, následován Fortum (42,2 %) a polským PGE (36,9 %). Západoevropská konkurence v tomto směru zaostává (RWE 19,3; E[.]ON jen 16,5).

Vývoj tuzemského trhu s elektřinou je již takřka plně korelován s Německem. To ČEZu pomáhá k čitelnosti a expanzi na okolní trhy. Pokles loňských přeshraničních dodávek do Německa (-3,6 % na 7,8 TWh)a Polska (-12,1 % na negativních 0,7 TWh) byl kompenzován růstem o 5,2 TWh (+52,3 %) na Slovensku a na více jak dvojnásobek, rozsahem 2 TWh, do Rakouska. Celkové přeshraniční dodávky se tak přes pokles trhů s elektřinou ČEZu loni zvýšily na 14,3 TWh z 11,7 TWh (2007 16,6 a 2006 13,2).

Pro rok 2010 má ČEZ vyprodáno 99 % kapacity na ceně 54 EUR/MWh, pro rok 2011 68 % na průměrné ceně 52 EUR/MWh, pro rok 2012 24 % kapacity na ceně 51 EUR/MWh a pro rok 2013 4 % kapacity na ceně 53 EUR/MWh (stav ke konci dubna 2010). Ceny baseload 2011 k 12. květnu činí 49,8 EUR/MWh u ČR, 50,0 u Polska, 49,7 u Slovenska, 52,2 u Německa a 51,6 u Maďarska.

Na význam zahraničních akvizic ČEZu ukazuje dynamika spotřeby elektrické energie na jednotlivých trzích. Za rok 2009 dosáhla v Polsku stejně jako v ČR 3% růstu, v Rumunsku 2 %, ale v Turecku plných 11 procent při růstu průmyslové produkce o 10 % proti 7 %, respektive o 0 % a 18 % u Turecka.

Turecko s 80 miliony obyvatel je velikostí trhu porovnatelné s velkostí CEE regionu. V roce 2009 poptávka trhu dosáhla 193,5 TWh, což je trojnásobek ČR a kapacita na osobu je stále nízká. Roční růst trhu dosahoval v letech 2003 až 2007 6-9 procent proti 0,6-2,6 u Evropy celkově. Do roku 2020 ČEZ odhaduje dodatečnou potřebnou kapacitu na 50 tisíc MW. V únoru ČEZ vstoupil na trh skrze akvizici distribuční společnosti Sedas a následně v květnu 2009 koupí 37,5% podílu v energetice Akenerji.

Prostředí na trhu ČEZ v roce 2009 využil k dalších akvizicím. K těm největším patří 15% podíl v Dalkii ČR a kontrolní podíl v Dalkii Ústí nad Labem, 49% v Pražské teplárenské, 76% podíl v distribuční společnosti OSSH v Albánii a akvizice dolu MIBGRAG v Německu. V květnu byla podepsána dohoda o výstavbě nového bloku v JE Jaslovské Bohunice na Slovensku.

Výhodu pro ČEZ představuje vládou schválená implementace direktivy EU, která ČEZu přinesla podíl bezplatných emisních povolenek od 70 procent v roce 2013 po 0 % v roce 2020. Současnou výstupní intenzitu CO2 ČEZ odhaduje na 0,66 t na dodanou MWh proti odhadovanému evropskému průměru 0,8 t/MWh. Z pohledu potřebného snižování emisí vyznívá situace nejlépe pro Fortum či Iberdrolu a také E[.]ON, ČEZ se pohybuje na horních pásmu středního segmentu, nad ním například RWE.

Pomoci ke snižování emisí o plánovanou polovinu do roku 2020 má ČEZu zvýšení podílu jaderné energetiky (z 3,8 na 7,1 GW), plynových (z 0 na 4,8 GW) a větrných zdrojů (z 0 na 1,2 GW) proti uhelným elektrárnám (8,6 na 4,7 GW). Růst celkové instalované kapacity ČEZ očekává na 19,7 GW v roce 2020 a 18,4 GW v roce 2015 ze současných 14,4 GW.

V letech 2013 až 2015 ČEZ počítá s novou kapacitou 3,9 GW z plynových zdrojů. 1,6 GW má vzniknout v ČR v Počeradech a Mělníce, celkem 960 NW skrze spolupráci ČEZ a MOL na Slovensku, 800 MW skrze JV s MOL v Maďarsku, stejně tolik v Bulharsku a 400 MW v Polsku.

Dalšího posílení se dočká jaderná energie, dle plánů ČEZ ze současných 26 TWh na 31 TWh do roku 2012. kapacita Temelína má narůst na 3400 MW, vedle projektu v Jaslovských Bohunicích ČEZ koupil 9,15% podíl v Cernavoda v Rumunsku. Jaderná energetika pro ČEZ představuje segment s čitelnými cenami vstupů (palivo), cenovou výhodnost produkce a čisté řešení z pohledu emisí CO2.

V Rumunsku roste projekt 600 MW ve větrném parku Fontanele & Cogelac. Kapacita 347,5 MW je spouštěna v první polovině letošního roku, dalších 252,5 MW v roce 2011. Celkové investice dosahují 1,1 mld. EUR.

Po výsledcích za první čtvrtletí roku 2010 přišla série změn doporučení a cílových cen. Tím posledním je dnes zveřejněné doporučení od Exane BNP Paribas znějící na „neutral“ z dosavadního „outperform“ a snížení cílové ceny na 1000 z dosavadních 1100 . Přehled dosavadních doporučení je k dispozici ZDE.


Váš názor
  • Anketa: Kdy přijde bankrot ?
    22.5.2010 12:10

    Anketa pouze pro vážené čtenáře WEBu Patria: Kdy dojde k technickému bankrotu ČEZu ? A) do 3 let, B) během 4. roku, C) během 5. roku. Technický bankrot definujme jako faktický bankrot á la U.S. velké banky, který však pomocí zatajování ztrát, účetními podvody a gigantickou podporou státu může udržovat při životě již fakticky (technicky) zbankrotovaný subjekt (tzv. Zombifikace). Já hlasuji za B.
    Detective
    • Re: Anketa: Kdy přijde bankrot ?
      24.5.2010 9:40

      s ohledem na předvolební průzkumy a s ohledem na volební cyklus tipuji C)
      valuer
      •  
        24.5.2010 9:50

        Muzete me prosim nekdo "trknout", v cem se Vam zda firma nezdrava? Tedy kdyz neberu v potaz navrh superdividendy, diky kteremu by asi nebyly penize na akvizice, tak verim, ze to neprojde...
        PetrV
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data