Kozel zahradníkem…

Včerejšek rozhodně nebyl pro investory pohybující se na akciových trzích jedním z těch lepších – všechny hlavní indexy se posunuly o jedno až dvě procenta níže, včetně toho „našeho“ tady v Praze. Důvody k radosti aby jeden pohledal, „blbá nálada“ se šířila po burzách jako oblak dýmu.

Snad právě proto jsem se paradoxně od srdce rozesmál při sledování večerního ekonomického bloku ČT24, který kromě aktuálních událostí přinesl „promo“ projektu finančního vzdělávání a gramotnosti, v současné době nabízeného na některých základních školách. Nic proti finanční gramotnosti a finančnímu vzdělávání – osobně jsem názoru, že by se jejich principy měly dětem vštěpovat adekvátní formou již od mateřské školky. Problém nastává v okamžiku, kdy „vynálezcem“ a sponzorem tohoto projektu je banka. Nechci a nebudu tady nikomu dělat neplacenou reklamu, proto případné zájemce o další informace odkáži buďto na některý z webových vyhledavačů, nebo na archív ČT24. Již ve třetím odstavci homepage celého projektu je však explicitně řečeno, že“… projekt vznikl díky finanční a odborné podpoře banky „XXX“, která projekt …… v roce 2006 iniciovala a od té doby jej i financuje.“

V této souvislosti mi dovolte několik úvah:

1) Jsem názoru, že snaha o dosažení alespoň základní míry finanční gramotnosti by měla být výsostnou zodpovědností každého jedince, ne státu. Zatímco politice a fotbalu v Čechách rozumí kdekdo, šance na kariéru „profesionálního“ politika nebo fotbalisty nejsou pro velkou většinu populace vysoké. S penězi se však téměř každý setkává denně a přesto k nim mnoho lidí má vztah více než macešský. Zvyšujete-li svou finanční gramotnost sami, staráte se tak o SVÉ peníze. Necháte-li starost o tento typ vzdělání na někom jiném, ten někdo se také v přeneseném smyslu slova postará o VAŠE peníze. Doslova.
 
2) Není žádné tajemství, že banky se vzdělaných a poučených klientů děsí. I proto je slovní spojení „banka – finanční vzdělávání“ logický protimluv. Banky chtějí zejména klienty, kteří se nechají chytit na lákavou reklamu a příliš neřeší, jaká je skutečná nákladovost nabízených produktů a hlavně – zda tyto produkty vůbec potřebují.

3) V případě tohoto projektu sice nejspíše nepůjde o otevřený „product placement“, zcela jistě však jde o budování „povědomí o značce“. Je to stejné, jako když vám v porodnici „na uvítanou“ šoupnou do ruky igelitku s nutričními produkty jen jedné firmy. Je to stejné, jako když vám o investicích a spoření přednáší hlavní prodejce firmy spravující podílové fondy. Je to hyenismus…

4) Kredibilitě celého projektu by nepochybně přispělo spojení například s některou z ekonomických fakult VŠE nebo FSV. Bez nápadu by nebyl ani přístup ve smyslu „příklady táhnou“, kdy by finanční gramotnost vyučoval „bývalý“ úspěšný investor, spekulant nebo manažer.

5) Jediným „pozitivem“ celého konceptu je, že hormony zmítaní teenageři si z celého programu pravděpodobně příliš pamatovat nebudou a na Facebooku o tom rozhodně sáhodlouhé debaty nepovedou…


Přeji hezký zbytek prázdnin a těším se i na Vaše názory,