Ministři financí Evropské unie (Ecofin) formálně schválili finanční pomoc pro Irsko, které se ocitlo v problémech především kvůli špatné situaci v tamním bankovním sektoru. Státy eurozóny, Evropská komise, Mezinárodní měnový fond, Velká Británie, Švédsko a Dánsko pomohou Irům celkem domluvenými 85 miliardami eur. Na nich se vedle EU/MMF a bilaterální půjček uvedených zemí bude ale podílet také samotná irská vláda a to v rozsahu 17,5 miliardy eur. Podíl rozpočtu EU na pomoci Irsku má dosáhnout 22,5 miliardy eur.
Z uvedených zdrojů má do irského finančního sektoru putovat celkem 35 miliard eur. Z nich zhruba 10 miliard eur má být neprodleně využito na posílení kapitálu jednotlivých bank. Zbytek peněz do 35miliardového limitu má Irsko využít jako základ na vytvoření speciálního fondu pro mimořádné situace ve finančním sektoru.
Vedle zdrojů přímo plynoucích do finančního sektoru Irsko bude moci využít 50 miliard eur na řešení vlastních rozpočtových problémů. Součástí dohody je půjčka na tři roky při úrokové sazbě 5,8 procenta. EU navíc irské vládě o rok prodloužila období, během kterého má napravit stav svých veřejných financí. Dublin měl dle původní dohody rozpočtový schodek do roku 2014 omezit pod 3 procenta HDP, tedy uvést do souladu s unijními rozpočtovými pravidly. Nově Irsko dostalo čas do roku 2015.
Irský deficit rozpočtu by letos měl přesáhnout 30 procent HDP, což je rekordní úroveň ve srovnání se všemi zbývajícími členy Evropské unie. Důvodem jsou právě náklady na pomoc irskému bankovnímu sektoru.
Na jednání Ecofin byla také vyloučena „potřeba bezprostřední pomoci“ Portugalsku a Španělsku a zároveň odmítnuto navýšení záchranného fondu EU nad současných 750 miliard eur. Doporučení v tomto směru vydal například MMF, hlavním odpůrcem ale bylo Německo, které se postavilo oproti další myšlence, která měla pomoci uklidnit situaci kolem okrajových zemí EU a to založení evropské dluhové agentury a vydávání evropských dluhopisů „E-bonds“. Podle diplomatů přítomných jednáním Ecofin, které citoval portugalský tisk, ministr financí Portugalska Fernando Teixeira dos Santos čelil silnému tlaku na to, aby země podala žádost o finanční pomoc. „Nejlepší obranou před rozšířením dluhové krize na další země EU je výrazné zlepšení rozpočtových pozic a plnění fiskálních limitů. Ekonomické oživení postupuje, ale nesmíme dopustit proměnu těchto lokálních ohňů v rozšířený požár, který zachvátí celou eurozónu,“ uvedl šéf Ecofin, komisař EU po měnové záležitosti Olli Rehn.
Odpor Německa l dalším krokům (navýšení zdrojů stabilizačního fondu, dluhopisy eurozóny) byl „vyřešen“ vyslovením podpory ECB a jejímu programu odkupu vládních dluhopisů nestabilních zemí. Dle včera zveřejněných dat v minulém týdnu ECB skoupila dluhopisy za 1,965 mld. eur, což je nejvíce od řešení akutní fáze řecké krize. Toto číslo ještě neobsahuje intenzivní nákupy mezi 1. a 3. prosincem, o kterých promluvil člen vedení ECB Ewald Nowotny. Program ale vyvolává značné rozpory uvnitř ECB. Otevřeným trvalým kritikem je šéf Bundesbank Axel Weber. „Úkolem ECB není zachraňovat země, jejichž vlády si zahrávají s rizikem insolvence,“ uvedl zase nizozemský guvernér centrální banky Nout Wellink.
Dluhopisy Portugalska, Španělska a Itálie zaznamenávají dnes mírné zhoršení, když jejich spread vůči německým 10letým bundům mírně narostl o 4 bps na 313 bazických bodů, respektive 3 bps na 233 bps a u Itálie zůstal ‚stabilní‘ na 165 bps.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)