V Estonsku začala s novým rokem platit jednotná evropská měna euro. Tato pobaltská republika se totiž stala 17. členem eurozóny. Zatímco estonská vláda věří, že přijetí eura bude přínosem pro ekonomiku země a přesvědčila o tom i většinu veřejnosti, analytici vidí v nováčkovi šanci pro Německo při rozhodování o dalším směřování Evropské centrální banky (ECB) a možná i celé Evropy...
Od vymanění Estonska ze sovětské nadvlády v roce 1991 si vláda této pobaltské země přísnou kontrolou státních výdajů získala pozici země s nejnižší úrovní státního dluhu ze všech 27 členských zemí Evropské unie. Analytici proto věří, že podobnou cestu bude prosazovat Andres Lipstok, bývalý šampión v šermu a současný guvernér estonské centrální banky, i v rámci nově získaného křesla v Radě guvernérů ECB.
“Estonsko upřednostňuje přístup zaměřený na stabilitu – jak ukazuje fiskální politika země. Lipstok proto velice pravděpodobně posílí německý blok a prezident Bundesbank Axel Weber v něm nalezne nového zastánce,“ zhodnotil nové rozložení sil Carsten Brzeski, ekonom Groep NV v Bruselu, který dříve pracoval pro Evropskou komisi.
Z posledních rozhodnutí Evropské centrální banky se německý guvernér Weber postavil ku příkladu proti programu na nákup evropských státních dluhopisů ve snaze zastavit či omezit dluhovou krizi v Evropě. Weber je nepsaným vůdcem skupiny zemí usilujících o zodpovědnější politiku bez zbytečné rozmařilosti.
„Existují velké šance, že se staneme svědky zrodu „střídmé koalice“, kam bude spadat Německo, Rakousko, Finsko, Estonsko a několik menší zemí,“ odhaduje další vývoj v celé Evropě Simon Johnson, profesor univerzity managementu v Massachusetts. Dodává přitom, že by to mohl být konec morální hazardu založeného na předpokladu věčně dostupných prostředků na nekonečnou sanaci jednotlivých evropských zemí.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)