Poskytnutí rozsáhlého záchranného úvěru Řecku byla těžká chyba, protože zemi by více prospěla restrukturalizace dluhu. Řekl to dnešnímu vydání řeckého týdeníku Thema slovenský ministr financí Mikloš. Restrukturalizace znamená, že dlužník, jemuž hrozí platební neschopnost, se s věřiteli dohodne na změně splátkového kalendáře a odpuštění části závazků.
Řecko se zhruba před rokem začalo propadat do dluhové krize, kdy kvůli ztrátě důvěry investorů mu stoupaly úroky z nových dluhopisů do neúnosné výše. V květnu mu země eurozóny a Mezinárodní měnový fond poskytly úvěrovou pomoc v celkové sumě 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Slovensko, které je nejchudším členem eurozóny, však k pomoci Řecku přispět odmítlo a bylo za to ostatními ostře kritizováno.
"Domnívám se, že dluhová restrukturalizace by byla pro Řecko lepším řešením," řekl Mikloš. "Myslím, že úvěr Řecku byla od samého počátku fatální chyba. Vytvoření evropského fondu stability byla rovněž chyba," dodal ministr.
Řecko opakovaně prohlašuje, že svůj dluh restrukturalizaci nepodrobí, a doufá pouze, že EU mu umožní prodloužit lhůtu splatnosti jejích půjček. Naposledy myšlenku restrukturalizace odmítl v sobotu pro deník Kathimerini ministr financí Jorgos Papakonstantinu.
Podle Mikloše by však restrukturalizace pomohla Řecku víc než záchranný úvěr. "Nevěříme, ze by tyto (záchranné) programy přispěly k překonání dluhové krize, která se šíří Evropou," řekl.
"Naše odmítnutí podílet se na tom (úvěru pro Řecko) nebyl nepřátelský akt vůči této zemi. Byl to výraz našeho přesvědčení, že vaši ekonomiku lze účinněji léčit restrukturalizací," řekl ministr.
Rovněž poslední číslo vlivného týdeníku The Economist se domnívá, že současný záchranný plán EU založený na fondu stability nefunguje. Podařilo se mu však odložit restrukturalizace tak, aby si investoři na tu myšlenku zvykli, a nyní je nutné přejít k "plánu B" čili restrukturalizacím dluhů vyloženě insolventních zemí, zejména Řecka.
Náklady na obsluhu dluhu Řecka a Irska, které dostalo úvěr v listopadu, budou kvůli neodepsatelným půjčkám od států a MMF neustále růst a v určité době se kvůli nutnosti úspor stanou politicky neudržitelnými. Případné odpisy dluhů soukromých věřitelů by kvůli zvyšování podílu státních úvěrů musely být stále vyšší. Řecko by se tak například v roce 2015 dostalo do situace, že by svou zadluženost nedostalo na únosnou úroveň, ani kdyby zrušilo veškerý dluh u soukromých investorů, podotýká Economist.