Studie: Fed před krizí dělal jen to, co dělat má

Fed na základě svého mandátu stanovuje sazby s cílem dosažení cenové stability a maximální udržitelné zaměstnanosti. Na počátku poslední krize ale vzplanula debata o jeho monetární politice a někteří zastávají ten názor, že po roce 2001 držel sazby příliš nízko. Ben Bernanke zase argumentuje, že riziko deflace a vysoké nezaměstnanosti bylo v té době výjimečně vysoké.

První graf ukazuje Fedem nastavenou sazbu (federal funds rate) a její výši odvozenou na základě Taylorova pravidla – tedy na základě inflace a růstu produktu:



Zdroj: Deviations from the Taylor rule and the dual mandate

S použitím strukturálního makroekonomického modelu ekonomiky USA můžeme odhadnout, co by se stalo s nezaměstnaností a inflací, pokud by se Fed při stanovení sazeb řídil Taylorovým pravidlem. Výsledky shrnují následující grafy. Černě je vyznačen skutečný vývoj, zeleně vývoj v případě, kdy by sazby odpovídaly uvedenému pravidlu, šedě jsou vyznačeny recese:


Zdroj: Deviations from the Taylor rule and the dual mandate

Z grafů je patrné, že inflace by byla asi o 150 bazických bodů nižší než ve skutečnosti. Nezaměstnanost by se naopak vyšplhala v průměru o 150 bazických bodů výše. Výsledky jsou tak v souladu s tím, co tvrdí Bernanke. Odchylka od Taylorova pravidla mezi lety 2002 a 2006 výrazně snížila riziko deflace a vysoké nezaměstnanosti a politika byla v souladu s duálním mandátem Fedu.

Uvedené je výtahem z „Deviations from the Taylor rule and the dual mandate“, autorem je Nicolas Groshenny.

(Zdroj: VOX)