Řecké dlužní závazky budou muset po stabilizaci ostatních ohrožených zemí eurozóny nakonec nevyhnutelně projít restrukturalizací, buď v podobě snížení jejich výše, nebo prodloužením splatnosti. Řekl to dnes německému týdeníku Der Spiegel bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky Otmar Issing.
Issing prohlásil, že v současné době je nutné, aby ostatní země eura Aténám pomohly, aby se řecké potíže nešířily dál. "Jakmile však ostatní země budou mimo nebezpečí, bude se muset řecký dluh restrukturalizovat," řekl.
"Je možné to udělat snížením dluhu, nebo prodloužením splatnosti půjček. Restrukturalizaci však nelze obejít, ať to budeme počítat, jak chceme," řekl Issing.
Řecký premiér Jorgos Papandreu dnes prohlásil, že restrukturalizace řeckého dluhu by pravděpodobně položila řecké banky a mohla by ohrozit i banky v Německu. K otázce dopadů na banky Issing řekl, že po restrukturalizaci by bylo lepší řešení formou prodloužení splátek než snížením dluhu. "Nebude to banky nutit odepisovat pohledávky. Dostanou zpět více peněz, jen to bude trvat déle," řekl.
Řecko se loni na jaře dostalo na pokraj státního bankrotu a dostalo od EU a Mezinárodního měnového fondu finanční pomoc v rekordní výši 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč). Oficiálně se předpokládá, že po ukončení podpůrného programu v roce 2013 bude Řecko schopno získávat peníze k provozu na finančních trzích. Vzhledem k velikosti dluhu a neustálému růstu tržních úroků z řeckých dluhopisů to však mnoho ekonomů a dalších pozorovatelů pokládá už jen za zbožné přání.