Čínská centrální banka dnes již podruhé od začátku roku zvýšila základní úrokové sazby. Pokračuje tak v sérii zákroků proti rostoucí inflaci a riziku spojenému s možným vznikem bublin na trzích s aktivy. Roční zápůjční sazbu stanovila People’s Bank of China o čtvrt procentního bodu výše na 6,31 procenta, roční depozitní sazba vzroste ve stejném rozsahu a dostane se na 3,25 procenta, s platností od zítřka.
Od začátku finanční krize tak Čína přistupuje ke zvýšení sazeb již počtvrté, zároveň se jedná o čtvrté opatření na omezení úvěrové aktivity od začátku roku, a od loňského podzimu, kdy Peking zahájil cyklus utahování měnové politiky, je to již sedmý krok v řadě. Minulý měsíc zakročila centrální banka proti inflaci zvýšením míry povinných minimálních rezerv, které musí komerční banky z nových vkladů převádět na banku centrální. Podíl rezerv na vkladech je tak na rekordních 20 procentech, zatímco v loňském listopadu to bylo 17 procent.
„Inflační tlaky rostou v globálním měřítku a během roku budou nadále tlačit ceny v Číně výše, především zůstane-li cena ropy na vysokých úrovních,“ uvádí ekonom Kowalczyk. „Centrální banka tak musí vyslat signál, že k udržení cenové stability dělá vše, co je v jejích silách,“ dodává.
Míra inflace loni v listopadu vystoupila na 5,1 procenta, a dostala se tak nejvýše za více než dva roky. Od té doby sice mírně polevila, stále je ale tomuto maximu na dohled. Ekonomové navíc očekávají, že ceny se budou v dalších měsících opět zvyšovat. Vláda měla v úmyslu držet inflaci kolem tří procent, loni však tento cíl posunula na čtyři procenta. Čínská ekonomika dlouhodobě vykazuje silný růst, který se blíží deseti procentům ročně. Vyšší inflaci, než je například ve vyspělých zemích, v Číně zatím kompenzuje růst mezd. Ten v posledních letech v průměru dosahoval kolem osmi procent ročně. Peking má obavy hlavně z růstu cen potravin, což je problém, který by mohl posílit protivládní nálady.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)