Subadra Rajappa ze Americas si myslí, že trhy už mohly začít testovat nového šéfa americké centrální banky Kevina Warshe. Jenže k tomu dávají také znamení americkému Kongresu. Rajappa to uvedla v souvislosti s růstem výnosů vládních dluhopisů, ke kterému na CNBC dodala, že dlouhodobější obligace podle ní odrážejí obavy z vývoje rozpočtových deficitů.
Pro Warshe bude nyní klíčové držet na uzdě inflační očekávání. Pokud by se začala uvolňovat, byl by to pro něj problém. Centrální banka tak musí být „připravena jednat, pokud to bude třeba.“ Trh práce je podle ekonomky „relativně stabilní“, růst celé ekonomiky je stále podporován investicemi hyperscalerů a nedochází k jeho slábnutí. K vývoji na dluhopisech pak dodala, že signalizují vyšší obavy z vývoje dluhů a deficitů, a to nejen v USA, ale na globální úrovni. K tomu se nezdá, že by bylo na dohled řešení konfliktu na Blízkém východě. S tím souvisí výhled na dlouhodobější vyšší ceny ropy.
Fed bude podle expertky „muset ukázat určitý příklon ke zvyšování sazeb v případě, že se inflační očekávání začnou zvedat.“ Nemá velký prostor pro to, aby ulevil tlakům, které mohou na vládní rozpočet vytvářet rostoucí výnosy dluhopisů. Tuto situaci musí řešit vláda a její fiskální politika. „Je to téma, o kterém se dostatečně nehovoří,“ myslí si Rajappa. Podle ní vláda nehodlá snižovat své deficity a není pravděpodobné, že by USA z této situace „vyrostly“. Tedy že by míru zadlužení začal snižovat rychlejší ekonomický růst.
Jeffrey Rosenberg z investiční společnosti na CNBC řekl, že podle něj by inflační tlaky v USA mohly v současné době vrcholit. V dalších týdnech a měsících by tedy už mohly slábnout. Naznačuje na to jádrová inflace a mimo jiné se zdá, že slábne dopad, jaký mají na inflaci cla. Velkou neznámou je ale efekt ze strany vyšších cen ropy. „Pokud je to skutečně vrchol inflačních tlaků, Fed nemusí sazby nutně snižovat, ale nebude je zvyšovat.“
Rosenberg se domnívá, že inflační tlaky by nyní mohly výnosovou křivku napřimovat. Z jejich stany by tedy mělo dojít ke snižování rozdílu mezi výnosy krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů. Podle experta ale bude znát vyšší potřeba půjčovat si ze strany vlád, a ta bude působit opačně. Měla by tak výnosovou křivku napřimovat. Netýká se to přitom jen Spojených států, ale jde o jev, který by měl být znatelný v celém světě.
Zhruba před rokem přitom podle experta rostly obavy z toho, že dluhopisové trhy ponesou větší váhu financování investic do umělé inteligence. Velká část těchto obav ale pominula a dluhopisové trhy mají na této straně dostatečnou kapacitu, pozornost se tak upírá zejména k vládním financím. „Nabídka obligací ze strany korporací není takovým tématem jako nabídka nových vládních dluhopisů, vláda je nyní trochu rizikovější než korporace.“