Americký prezident Barack Obama včera představil svůj plán, jak snížit obří zadlužení Spojených států. Do 12 let hodlá ušetřit čtyři biliony dolarů (asi 68 bilionů korun). Šéf Bílého domu chce škrtat zejména ve výdajích na obranu a zdravotnictví. Zároveň požaduje vyšší daně pro bohaté. Obama je pod velkým tlakem republikánů, kteří z boje proti zadlužování učinili hlavní pilíř své politiky.
Obama včera v projevu před studenty washingtonské Univerzity George Washingtona označil debatu o rozpočtech a deficitech za klíčovou pro další vývoj země. "Jde o to, jakou budoucnost chceme. Jde o to, v jakou zemi věříme," řekl prezident.
Republikáni nedávno představili svůj plán, kterým chtějí během příštích deseti let ušetřit dokonce šest bilionů dolarů. Včera po jednání s Obamou před prezidentovým projevem uvedli, že vítají jakoukoliv snahu snižovat deficity amerických rozpočtů. Jedním dechem ale dodali, že nepodpoří zvyšování daní.
Obama včera pro změnu odmítl plány republikánů na drastické škrty ve výdajích na zdravotnictví a sociální zabezpečení včetně důchodů. "Jde o vizi, která by připravila 50 milionů Američanů o zdravotní pojištění, aby se snížil deficit," uvedl prezident.
I on nicméně hodlá šetřit ve výdajích na zdravotnictví. Na rozdíl od republikánů ale Obama například nehodlá zcela zrušit zdravotní program pro seniory Medicare, ale pouze jej zefektivnit a zamezit plýtvání. Spolu s jeho loňskou zdravotní reformou by to mělo během příštích 12 let ušetřit kolem 480 miliard dolarů, během následující dekády pak jeden bilion dolarů.
Škrty Obama navrhuje i ve výdajích na obranu a bezpečnost. Do roku 2023 by mělo jít o 400 miliard dolarů. Další úspory by mělo přinést stahování z Afghánistánu a Iráku. Šéf Bílého domu hodlá šetřit také redukcí nemandatorních výdajů, například zemědělských podpor. Celkem by to podle Obamy mělo během 12 let uspořit 770 miliard dolarů.
Americké ministerstvo obrany už upozornilo, že škrty v resortu budou znamenat, že se USA vzdají části své vojenské síly. "Dalších výrazných úspor v resortu obrany nelze dosáhnout, aniž se omezí struktura a kapacita ozbrojených sil," reagoval na Obamovy návrhy mluvčí Pentagonu.
Prezident včera také uvedl, že snaha snižovat vysoké deficity amerických rozpočtů vyžaduje oběti od všech obyvatel země. Za nemyslitelné proto považuje další prodlužování daňových úlev pro nejbohatší Američany, které vyprší v roce 2012.
Úlevy zavedl Obamův předchůdce George Bush. Obama nakonec po dlouhém vyjednávání s republikány na konci loňského roku souhlasil s jejich prodloužením, aby zachoval nižší daně pro střední třídu. "Nemůžeme si dovolit daňové úlevy v hodnotě jednoho milionu dolarů pro každého milionáře a miliardáře v naší společnosti. Odmítám je znovu obnovit," řekl ale nyní Obama.
Šéf Bílého domu také odmítl republikánské plány šetřit na důchodovém zabezpečení. Podle něj jeho financování na rozdíl od výdajů na zdravotnictví není v krizi. Do budoucna ale připustil některé úpravy, aby systém byl dlouhodobě udržitelný. Obama také nechce šetřit na výdajích do školství či výzkumu, které označuje za nezbytné investice do budoucnosti Spojených států. V závěru projevu řekl, že své návrhy považuje za podklad k dalším jednáním obou politických stran.
První ohlasy na jeho plán z tábora protivníků ale ukazují, že tato jednání nebudou nijak jednoduchá. "Návrhy prezidenta Obamy jsou příliš krotké a přicházejí příliš pozdě. Místo toho, aby podpořil škrty ve výdajích, které povedou ke skutečnému snížení deficitu a skutečné reformě zdravotní péče a důchodového zabezpečení, ponořil se prezident hluboko do svého liberálního receptáře 'řešení' vyznačujících se vyššími daněmi," uvedl například možný uchazeč o republikánskou nominaci na prezidenta Mitt Romney.
Státní dluh Spojených států se nyní rychle blíží rekordním 14,3 bilionu dolarů. Ještě na začátku 80. let minulého století státní dluh činil zhruba 900 miliard dolarů. Jen za nynější fiskální rok se přitom očekává rozpočtový deficit kolem 1,6 bilionu dolarů.