Jaké faktory budou v druhé polovině roku určovat vývoj světových trhů? Analytici Patria Finance ve svém rozsáhlém investičním výhledu mapují klíčová rizika i příležitosti pro akcie, dluhopisy, měny a technologický sektor. Vedle přetrvávajících inflačních tlaků, rostoucích potřeb financování vlád a firem či nejistého vývoje měnové politiky se zaměřují také na další fázi AI investičního cyklu, vyhlídky amerických a evropských akcií nebo budoucnost dolaru a koruny. V sedmidílném seriálu postupně představíme jejich pohled na nejdůležitější témata, která podle nich budou určovat chování investorů ve zbytku roku. Po předchozím zhodnocení roku 2026, inflaci a fiskální politice se v tomto díle budeme věnovat nadcházejícím volbám.
Důležitou událostí druhého pololetí jsou americké midterm volby. Volit se bude celá Sněmovna reprezentantů a více jak třetina Senátu. Nyní obě komory ovládá republikánská strana, jejíž předvolební pozici ale výrazně zhoršuje nepopulární politika prezidenta Trumpa a jeho klesající hodnocení. Zdálo by se, že když Trump svými kroky a aférami (cla, Írán, inflace, deportace, Epstein files, taneční sál…) potápí republikány, bude pro demokratickou stranu snadné ovládnout veřejný prostor. Zatím to ale vypadá, že demokrati ze situace těží poměrně málo, když nejsou schopni nabídnout silné lídry a jasnou alternativu k Trumpově vládě.
I přesto předvolební průzkumy věstí relativně přesvědčivé vítězství demokratů ve Sněmovně. Tím pádem by byl Kongres rozdělený a mohl účinně blokovat některé prvky Trumpovy politiky. Podle nás jde o preferovanou variantu z pohledu trhů, které si sice zvykly na pravidelný přísun politických šoků, ale radši by je přece jen neřešily.
Za podstatnější rizikový faktor považujeme souboj o Senát. Tam to bude podle všeho těsné. Demokrati mají podle průzkumů šanci získat zhruba 3 křesla navíc, která by však jen vyrovnala síly v Senátu (respektive ani to ne, protože by rozhodoval hlas viceprezidenta). Důvodem je to, že republikáni tentokrát budou z velké většiny obhajovat křesla v okrscích, kde mají pevnou pozici. Čtyři měsíce před volbami tedy zdaleka není jasné, kdo Senát nakonec ovládne.
Pokud by Kongres celý zmodral, pravděpodobně by se demokrati pokusili znovu o impeachment, tedy odvolání prezidenta, a tentokrát s velkou šancí na úspěch. Úřadu by se ujal současný viceprezident Vance a demokraty ovládaný Kongres by mu schvaloval nového viceprezidenta. Vance by pravděpodobně byl podstatně slabším prezidentem než Trump, s menším sklonem k extrémní a agresivní politice. Navíc bez republikánského Kongresu za zády by měl výrazně svázanější ruce. To by byl pro finanční trh sám o sobě příznivý výsledek. Problém se ale skrývá jinde.
Trumpova administrativa už dlouho před volbami činí kroky v zájmu příznivého výsledku voleb (překreslování volebních okrsků mimo běžný termín, snaha o pročišťování voličských seznamů na federální úrovni, oslabení nezávislého dohledu nad volbami). Pokud by se průzkumy během následujících pár měsíců vyvíjely pro republikány nepříznivě, Donald Trump by podle nás ještě podstatně přitlačil na pilu, neboť by bojoval za budoucnost vlastního/rodinného politického byznysu. Dokážeme si představit zásahy do voleb, soudní spory, neuznání výsledku atp., zkrátka cokoli, co by volby zpochybnilo. V takovém případě by hrozila politická krize s důsledky například v podobě nárůstu rizikových prémií na dluhopisech či oslabení dolaru.
Ale abychom nezůstali jen u voleb, Trumpova politika zůstává rizikem i v dalších oblastech. Velmi pravděpodobné je obnovení soudem zrušených cel podle jiného zákona, a to hned v červenci. Trhy cla přestaly tolik řešit, poté co se neprojevil markantní efekt na inflaci či růst, celní bariéry byly obcházeny a celý problém nakonec bezpečně překryla euforie z AI. Nic to však nemění na potenciálu cel zvedat ceny a tlumit zahraniční obchod, což přechodně může zvednout tržní nervozitu.
Další nápady stylu připojení Grónska či Kuby, případně obchodní výpady vůči Číně, EU atp., by nejspíš měly jen velmi přechodný dopad. Aby sentiment dostal zásah, muselo by jít o nějaký nový překvapivý krok. Trump na jednu stranu nemůže slevit ze snahy určovat a pravidelně měnit mediální témata, na stranu druhou však s blížícími se volbami a po trudné zkušenosti s Íránem možná upustí od dalších velkých dobrodružství.