Problém dluhu a rozpočtového deficitu Spojených států je natolik vážný, že Kongres nemá na výběr, než navýšit zákonem stanovený dluhový limit. V opačném případě by USA neplněním svých finančních závazků riskovaly doslova katastrofu, uvedl bývalý guvernér americké centrální banky Alan Greenspan. Za nutný prostředek vypořádání se s rostoucím rozpočtovým schodkem přitom považuje, podle svých slov překvapivě, zvýšení daní.
Bývalý šéf Federálního rezervního systému se v rozhovoru pro CNBC označil za „malého, na volný trh orientovaného ekonoma“, který si nicméně uvědomuje, že nutnost navýšit příjmy rozpočtu a zamezit prohlubování jeho schodku vyžaduje přehodnotit zákonnou podobu daňového systému z devadesátých let, který je v dnešním kontextu příliš štědrý. Takové úvahy podle něj dokládají, jak závažný problém je. „Skutečnost, že podporuji myšlenku obnovení daňové struktury z Clintonovy éry, je jen důkazem, jak moc vystrašený jsem z dnešního dluhového problému a stupně jeho závažnosti,“ podotkl Greenspan.
Bill Clinton, působící jako prezidentem USA v letech 1993 – 2001, při svém nástupu do úřadu nesplnil kvůli vysokému deficitu rozpočtu připraveného jeho předchůdcem Georgem H.W. Bushem svůj předvolební slib snížit daně střední vrstvě, a naopak zvýšil daně nejbohatším lidem i firmám. Mezní daňové sazby klesly právě za prezidentství G. W. Bushe, daňové úlevy v této formě nakonec prodloužil po dlouhém vyjednávání s republikány na konci loňského roku i stávající hlava Spojených států Barack Obama. Nižší daně pro střední třídu tak byly zachovány.
Výše daňových sazeb pro Američany, především ty vydělávající více než 200 tisíc dolarů ročně, zůstává předmětem intenzivních debat a podle očekávání bude zcela záviset na výsledku prezidentských voleb v listopadu 2012. Zatímco demokraté považují vyšší daně za klíčový krok v boji s bobtnajícím rozpočtem, republikáni je odmítají. Právě nad formou vyjednávání špiček ve Washingtonu vyjádřil Greenspan obavy, když je označil za „hrátky s ohněm, které jsou pro zemi krajně nebezpečné.“
Republikáni, kteří odmítají další zadlužování země, svůj souhlas s posunem hranice pro zadlužení země podmiňují rozsáhlými škrty ve výši několika bilionů dolarů. Odmítají také vyšší daně jako cestu ke snížení amerického dluhu. Bílý dům sice projevil ochotu k úsporám, nechce ale, aby zasahovaly jeho priority, jako je věda či vzdělání. Část demokratů požadavky republikánů odmítá zcela, protože je považuje za vydírání.
Kongres stanovuje americké vládě strop pro zadlužení od roku 1917, aby získal kontrolu na výdaji vlády. Hranice pro dluh tehdy činila 11,5 miliardy dolarů. Do té doby američtí zákonodárci schvalovali každé nové dluhopisy, které americká vláda vydala. Jen od roku 1962 se strop zvýšil čtyřiasedmdesátkrát, z toho desetkrát od roku 2001. Aktuální výše dluhového stropu v USA činí 14,29 bilionu dolarů.
Před malým, ale rostoucím rizikem krátkodobého nedodržení platebních závazků Spojenými státy včera varovala ratingová agentura Moody's Investors Service. Uvedla, že pokud v následujících týdnech USA nezvýší zákonný limit pro státní dluh, zahájí revizi (nejvyššího) ratingu „AAA“ (více v článku ZDE).
(Zdroj: CNBC, Bloomberg, čtk)