Jacob Manoukian z Private Bank na CNBC řekl, že mezi jeho klienty je znát velký zájem o téma rostoucích výnosů globálních dluhopisů. Obávají se totiž vyšší inflace, rostoucích rozpočtových deficitů a vládního zadlužení. „My jim ale říkáme, že existují také dobré důvody pro vyšší výnosy obligací,“ dodal Manoukian. A přidal svůj pohled na další dění na trzích.
Podle experta mohou nyní dluhopisové trhy také „větřit vyšší tempo hospodářského růstu. V datech se už může projevovat dopad umělé inteligence na produktivitu a ekonomika může snést vyšší sazby.“ K tomu dodal, že podle jeho názoru je americká centrální banka „ochotna tolerovat současnou výši inflace“, náklady na její snížení až k cíli ve výši 2 % považuje Fed za příliš vysoké a nevyplatí se je podstoupit. Manoukian si tedy sice myslí, že v následujících měsících dojde ke zvýšení sazeb, ale jedno nebo dvě zvýšení nemění současný monetární režim.
Manoukian poté zauvažoval nad tím, že z ekonomického hlediska jsou vyšší sazby nástrojem na snižování inflace. Veřejnost ale podle něj může situaci vnímat obráceně. Vyšší sazby může vnímat jako „inflaci samotnou“. Tedy jako něco, co zvyšuje jejich životní náklady. K tomu dodal, že „všichni nyní vědí o vysoké míře vládního zadlužení“, obě politické strany v USA ale považují za nepřijatelné snižování vládních výdajů nebo zvyšování daní. Nejmenší politické náklady tak přináší vyšší nominální růst ekonomiky, jehož složkou je i inflace.
„Pokud jste schopni zvýšit nominální růst, můžete přirozenou cestou snížit poměr dluhů k produktu. Můžete zlepšit životní standard a ziskovost firemního sektoru, ale musíte mít trochu větší toleranci k vyšší inflaci.“ K tomu Manoukian dodal, že Japonsko se před lety vydalo podobnou cestou, protože tam byl podpořen nominální růst ekonomiky a poměr vládních dluhů k produktu už je za svým vrcholem. „Cenu za to zaplatil jen,“ tedy jeho klesající kurz, což nedávno vyvrcholilo intervencí s cílem dosáhnout jeho posílení.
Peter Boockvar z OnePoint BFG Wealth Partners si myslí, že „se nacházíme ve světě přetrvávající inflace“. Podle něj už se také evidentně rozjel býčí trh na komoditách. Trhy si sice myslí, že konflikt na Blízkém východě skončí brzy a trh s ropou se stabilizuje, Boockvar je ale rezervovaný a poukázal mimo jiné na vyšší ceny zemědělských komodit. „Bude to komplikovat práci centrálních bank,“ budou pokračovat vyšší inflační tlaky. Co v takovém prostředí udělá současný předseda Fedu Kevin Warsh?
Podle Boockvara existují argumenty, aby Warsh vyčkal a sledoval vývoj konfliktu s Íránem. Určitým způsobem mu v tom může pomáhat vývoj na trzích, který vytváří určité utažení finančních podmínek a „utahuje tak za Fed“. To neznamená, že sazby zůstanou dole, ale Boockvar si nemyslí, že začíná nějaké období soustavného zvyšování sazeb. Na CNBC k tomu dodali, že Warsh jasně řekl, že inflační cíl je stále na 2 %. Nemělo by tak prostředí dlouhodobě vyšší inflace vést k razantnějšímu kroku centrální banky? Boockvar na to řekl, že souhlasí, ale „Warsh má jednu ruku svázanou“ a důvodem jsou vysoké rozpočtové deficity americké vlády, které podle investora Warshovi omezují manévrovací prostor.
Zdroj: CNBC