Průměrná mzda v České republice v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 574 korun na 23.984 Kč. Proti stejnému loňskému období se tak zvýšila o 2,5 procenta, reálně po odečtení inflace pak o 0,7 procenta. Růst mezd táhla podnikatelská oblast, mimo ni ale platy nadále klesaly, uvedl ČSÚ.
Za celé pololetí byla průměrná mzda 23.575 korun, proti loňskému pololetí se tak zvýšila o 2,3 procenta, tedy o 531 korun. Reálně mzda vzrostla o 0,5 procenta. V porovnání s předchozími třemi měsíci se průměrný výdělek v celém národním hospodářství ve druhém čtvrtletí zvýšil po očištění od sezonních vlivů o 0,7 procenta.
U podnikatelů se od dubna do června průměrná mzda zvýšila o 3,2 procenta a po odečtení inflace o 1,4 procenta, uvedli statistici. Na vývoji reálné mzdy se podle nich podepsala zvyšující se inflace, spotřebitelské ceny ve druhém čtvrtletí vzrostly o 1,8 procenta.
V nepodnikatelské oblasti ale nadále pokračuje propad průměrného platu, ve druhém čtvrtletí o 0,9 procenta. Reálná mzda se zde snížila o 2,7 procenta a poklesla tak již páté čtvrtletí po sobě. U nepodnikatelů byl aritmetický průměr platů nižší o 332 korun proti mzdám v podnikatelské sféře, tam ale existuje mnohem vyšší diferenciace, dodal ČSÚ.
Průměrné mzdy podle ČSÚ výrazně klesly ve veřejné správě a obraně, povinném sociálním zabezpečení, menší snížení se objevilo u profesních, vědeckých a technických činností. V ostatních odvětvích mzdy v průměru rostly.
O více než pět procent si polepšili pracující u administrativních a podpůrných činností, kam spadají i agentury zprostředkující zaměstnání, a také lidé v oblasti nemovitostí a u těžby a dobývání. Ve zpracovatelském průmyslu průměrná mzda vzrostla o 4,6 procenta. "Pokud vezmeme v úvahu, že zde též přibylo zaměstnanců, je překvapující, že v na něj navazujícím odvětví dopravy mzdy vzrostly pouze o 0,5 procenta a zaměstnanost naopak poklesla o 1,9 procenta," míní ČSÚ.
Pokud jde o samotnou úroveň průměrné mzdy, nejlépe jsou na tom zaměstnanci bank a pojišťoven, kteří si domů odnášejí v průměru 46.817 korun měsíčně. Na pomyslném druhém místě skončily informační a komunikační činnosti, kde mají lidé průměrný výdělek 43.012 Kč a na třetím zaměstnanci energetiky, teplárenství a plynárenství s průměrem 38.762 Kč.
Naproti tomu nejhůře je na tom ubytování, stravování a pohostinství, kde si lidé měsíčně vydělají v průměru 12.870 korun. V jejich případě je ale nutné brát v potaz, že část jejich příjmů tvoří spropitné. Nejlépe na tom nejsou ani administrativní pracovníci s průměrným platem 16.556 Kč či pracující v zemědělství, lesnictví a rybářství s průměrnými 17.672 Kč měsíčně.