Řecko prý dostane víc času na schodek, reformy i privatizaci. Vstřícnost i u trhu práce

Řecká vláda dostane o dva roky více času na snížení rozpočtového deficitu. Prodlouženy budou také lhůty pro realizaci hospodářských reforem a privatizaci státního majetku, informovala zdroje z jednání a napsal německý list Süddeutsche Zeitung s odvoláním na draft dohody mezi Řeckem a Trojkou mezinárodních věřitelů.

Řecká vláda podle návrhu dohody může počítat s tím, že v brzké době obdrží další tranši finanční pomoci v objemu téměř 32 miliard eur.

Řecko s odkazem na tento návrh bude muset snížit rozpočtový deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2016 místo původně plánovaného roku 2014. Do roku 2015 bude muset získat prodejem státního majetku pouze 8,8 miliardy eur místo doposud předpokládaných 19 miliard. Hovoří se také o změkčení požadavku objemu privatizace do roku 2020 na 25 miliard eur z původních dvojnásobných 50 miliard eur, včetně bank po jejich rekapitalizaci. Do státního rozvojového fondu by s počátkem roku 2013 měla být převedena státní aktiva v rozsahu 40 miliard eur.

Mezinárodní věřitelé Řecka také přistoupili na požadavek řecké vlády, aby mohly Atény změnit některé parametry reforem trhu práce, uvedl ministr financí Jannis Sturnaras. Právě tato oblast se ukázala jako hlavní kámen úrazu v programu úspor za téměř 12 miliard eur.

"Vláda se s trojkou dohodla na největší části programu," řekl ministr po schůzce politických lídrů. Ti jednali právě o sporných reformách na trhu práce. "Jednání o pracovních otázkách zatím pokračují a jejich cílem je zlepšit podmínky. Trojka určité ústupky učinila," sdělil ministr k jednáním řecké vlády s EU, ECB a MMF. Odmítl ale potvrdit, jaké ústupky věřitelé nabídli.

Premiér Antonis Samaras řekl zákonodárcům ze své politické strany Nová demokracie, že vláda potřebuje rozhovory s věřiteli co nejdříve ukončit. V rámci rozhovorů Řekové jednají zároveň o dalších podmínkách pomoci, kterou mají od věřitelů slíbenou.

Řecko se v roce 2010 stalo první zemí eurozóny, která byla nucena požádat o mezinárodní finanční pomoc. Věřitelé ji Aténám přiznali ve výši 110 miliard eur. Záhy se ukázalo, že tato částka stačit nebude, a Řecko si dohodlo nový úvěr za 130 miliard eur. Bez této pomoci by Řecko patrně muselo vyhlásit státní bankrot. Výměnou za pomoc provádí masivní výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a opakovaně zvyšuje daně, což má negativní dopady na ekonomiku.

Řecko včera revidovalo směrem vzhůru údaje o rozpočtovém deficitu a dluhu za loňský rok. Důvodem je hlubší recese, než se čekalo, a nové údaje. Schodek vládního rozpočtu za loňský rok činil 9,4 procenta hrubého domácího produktu místo 9,1 procenta uvedených v dubnu. Dluh za loňský rok podle nových údajů činil 170,6 procenta HDP místo 165,3 procenta HDP.

(Zdroj: čtk, Reuters, Kathimerini, Bloomberg)