Řecko odkoupilo zpět dluhopisy za 31,8 mld. EUR, cíl snížení dluhu ale nesplnilo

Řecko získalo v rámci zpětného odkupu dluhopisů od soukromých věřitelů cenné papíry v nominální hodnotě 31,8 miliardy eur. Řecký dluh ale tato operace kvůli o něco vyšší průměrné ceně za odkupované obligace sníží méně, než se plánovalo, uvedly zdroje z eurozóny a bank. 

Řecko zaplatilo za dluhopisy soukromým věřitelům dle agentura pro správu dluhu PDMA v průměru 33,8 procenta nominální hodnoty. To bylo mírně více, než se čekalo a znamená to, že dluh se proti plánu sníží o 450 milionů eur méně. Celkově se řecký duh vůči hrubému domácímu produktu sníží o 9,5 procentního bodu proti plánovaným 11 procentním bodům, uvedl jeden z bankéřů. 

Podle Reuters z toho plyne, že státní dluh Řecka klesne v roce 2020 na 126,6 procenta HDP namísto 124 procent, na nichž se s eurozónou dohodl Mezinárodní měnový fond. Dohoda byla podmínkou pro to, aby mezinárodní věřitelé uvolnili zemi sužované vleklou dluhovou krizí další úvěry. 

Atény na odkup dluhopisů vynaložily ze zapůjčených evropských peněz přes deset miliard eur. Dluh země díky této operaci klesl o zhruba 20 miliard eur. 

Činitelé eurozóny a bankéři uvádějí, že výpadek proti plánu není příliš velký a že zacelit mezeru nebude těžké. Ministři financí eurozóny budou o výsledcích odkupu mluvit na dnešní telekonferenci a oficiální zasedání k této věci v Bruselu se bude konat ve čtvrtek 13. prosince dopoledne, uvedlo několik zdrojů. Na tomto jednání má také padnout formální rozhodnutí o uvolnění tranše 34,4 miliard eur pomoci.

Výnos na řeckém 10letém dluhopisu klesá čtvrtým dnem v řadě, včera o 69 bazických bodů na 13,11 procenta. Dostal se nejníže od první restrukturalizace soukromého dluhu PSI v březnu tohoto roku. Zpětný odkup řeckého dluhu je zacílen na celkový objem 62 miliard eur dluhopisů, které byly Řeckem vydány od březnové směny dluhu.

Výhled na úspěch zpětného odkupu se výrazně zlepšil poté, co vláda zlepšila nabízené rozmezí pro zpěný odkup na 32,1 % až 34,1 % face value, když původní snahou bylo nenabídnout více jak 28 % face value. Významnou roli sehráli zejména jedni z klíčových držitelů řeckého dluhu, hedgeové fondy, které původní podmínky odmítli.