Kyperský ministr financí Vasos Siarlis odmítl, že se v jeho zemi perou špinavé peníze. Zároveň v rozhovoru s německým časopisem vyzval ostatní členské země eurozóny, aby urychleně rozhodly, zda Kypr dostane finanční pomoc, nebo ne. S poskytnutím finanční pomoci Kypru dosud váhalo především Německo, jehož někteří politici jako jeden z důvodů uváděli právě to, že Kypr je považován za jeden z evropských daňových rájů.
"Nikdo zatím neprokázal, že porušujeme zákony proti praní špinavých peněz, anebo že snad praní špinavých peněz podporujeme," řekl ministr. "My vidíme naši budoucnost jako zemi, která bude uznávaným finančním centrem. Proto chceme být v budoucnu v otázce regulace finančních trhů o krok vpřed před našimi evropskými partnery," dodal.
Kypr se potýká s vysokými ztrátami ve svém bankovním sektoru. Na vině je podle kyperských představitelů především úzké propojení bank s řeckým finančním sektorem, což na Kypr zvlášť tvrdě doléhá po loňském rozhodnutí mezinárodních věřitelů povolit Řecku odpis až poloviny dluhů. Kypr požádal o finanční pomoc loni v červnu.
Siarlis řekl, že problém praní špinavých peněz existuje všude, včetně Německa. Kypr proti tomuto fenoménu prý bojuje s veškerým odhodláním. Loni v listopadu jiný německý list Der Spiegel citoval zprávu německých tajných služeb, podle níž by z finanční pomoci Kypru měli největší prospěch ruští oligarchové, podnikatelé a příslušníci tamní mafie. Zpráva také uvedla, že Kypr je vstupní branou pro praní špinavých peněz v EU.
Okamžitému poskytnutí finanční pomoci Kypru také brání obavy, zda bude země schopna půjčku splácet. Předpokládá se, že by Kypr mohl čerpat až 17 miliard eur (asi 434 miliard Kč), což zhruba odpovídá velikosti celé jeho ekonomiky. Objevují se proto obavy, že Kypr by se v budoucnu neobešel bez odpisu části dluhu, podobně jako Řecko.