Evropské hospodářství nadále klesá, členské země eurozóny proto musí pokračovat ve svých reformách. Uvedl to hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Peter Praet v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.
Situace na finančních trzích je sice nyní podle Praeta mnohem klidnější, nelze však ještě tvrdit, že krize v eurozóně skončila. Praet rovněž upozornil, že eurozóna by se neměla spoléhat pouze na ECB.
"Bohužel se stále nacházíme ve fázi, kdy ekonomika v Evropě klesá. Jsou tu jisté pozitivní signály, stále však není jasné, zda jsme dosáhli bodu zvratu," uvedl. "Velkým nebezpečím je, že vlády a další ekonomičtí hráči podlehnou sebeuspokojení a sami nebudou nic dělat. To by byla tragická chyba, která by rychle zničila pozitivní vývoj," dodal.
Reformy v evropských zemích nyní podle Praeta postupují správným směrem a přinášejí již své první výsledky, a to zejména v Irsku. To se bylo v minulosti podobně jako Řecko a Portugalsko nuceno dohodnout s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na záchranném úvěru.
Před přílišným spoléháním na ECB varoval rovněž šéf německé centrální banky Jens Weidmann. "Centrální banky byly v posledních letech vtaženy do role krizových manažerů. Někteří si myslí, že centrální banky jsou jediné, které něco zmůžou. Pokládám takovéto uvažování za špatné a nebezpečné," řekl Weidmann v rozhovoru pro finský list Helsingin Sanomat.
Weidmann rovněž potvrdil svůj kritický postoj k programu ECB pro nákup dluhopisů silně zadlužených zemí eurozóny na sekundárním trhu. "Tento program může přinést značná rizika pro měnovou politiku," uvedl. Dodal, že největším rizikem je, že levnější půjčky sníží tlak na rozpočtové reformy. "Měnová politika může pouze zajistit více času. Je jako lék na bolest, který neodstraní příčiny, ale může přinést rizika a vedlejší účinky," dodal.
ECB minulý měsíc prudce zhoršila výhled vývoje hrubého domácího produktu zemí eurozóny pro letošní rok na -0,9 až +0,3 procenta. V předchozí prognóze banka předpokládala, že růst HDP eurozóny bude příští rok v pásmu -0,4 až +1,4 procenta.