Český premiér Petr Nečas dnes jménem vlády podepsal smlouvy se 16 církvemi a náboženskými obcemi o finančním vyrovnání. Učinil tak navzdory silným protestům opozice a přesto, že Ústavní soud zatím nerozhodl o trojici stížností na církevní restituce. Smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za zabavený majetek získají náboženské obce během 30 let náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci, a to buď ve formě hotovosti, nebo zvláštní emise státních dluhopisů. Stát jim naopak postupně přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost.
"Jedná se především o akt spravedlnosti, protože jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu. Současně tím byly nastaveny základy pro nové moderní vztahy mezi státem na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé," uvedl Nečas na tiskové konferenci po podpisu smluv. Samotný podpis smluv se nezvykle odehrál bez přítomnosti médií, protože si ji nepřáli zástupci některých církví.
Novináři neměli možnost hovořit se zástupci církví ani při příjezdu do budovy úřadu vlády. Poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka, který chtěl dnes osobně vyzvat náboženské činitele, aby smlouvy nepodepisovali, sídlo vlády pro ČTK charakterizoval jako "zabarikádované".
V ustanovení v loňském roce schváleného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi byla státu uložena povinnost uzavřít s každou dotčenou církví a náboženskou společností smlouvu o vypořádání. Pokud by nebyly smlouvy uzavřeny, mohla by se dotčená církev nebo náboženská společnost obrátit na soud, aby nahradil chybějící projev vůle, vysvětluje rychlost postupu české vlády dnešní prohlášení.
Dnes podepsaná smlouva mezi premiérem Petrem Nečasem a zástupci konkrétních církví vymezuje jako relevantní období dobu od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Církve se v listině zavazují k tomu, že jejím podpisem jsou její veškeré nároky vypořádány, a to včetně těch, které dnes ještě nemusejí být známy.
Kdo a kolik dostane
Vládní smlouvou je definován způsob vyplacení finanční náhrady, a to ve třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Splátka se vyplácí za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. prosince roku, za který je určen. Zvyšovat se budou o míru roční inflace. Jako možný způsob výplaty se uvádí také státní dluhopisy.
Podle vládních odhadů mají církve za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků získat náhradu 59 miliard korun. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Zákon a dohoda státu se celkem týká 17 církví, nicméně Bratrská jednota baptistů v únoru vedla, že se k plánovanému společnému podepisování smluv o vypořádání mezi církvemi a státem zatím nepřipojí. Mělo jí připadnout téměř 228 milionů korun, ale církev v prohlášení uvedla, že za komunistického režimu utrpěla zanedbatelné přímé majetkové křivdy a navíc se chtějí vrátit k samofinancování sborů. Peníze, které se této církvi nevyplatí, zůstanou státu.
Jeden z možných způsobů výplaty je podle vládního návrhu, který dnes představil ministr financí také emise státních dluhopisů. „Církve dostanou vybrat, kolik z té částky, která jim přísluší, chtějí vyplatit v hotovosti a kolik vyplatit - budou-li chtít - v dluhopisech za tržních podmínek. Je na nich, aby si ten poměr zvolily," uvedl Miroslav Kalousek dnes odpoledne na tiskové konferenci po jednání vlády. Z hlediska státního účetnictví je podle něj zcela jedno, zda je vydán dluhopis či likvidita.
Současně s tím bude stát sedmnáct let nadále vyplácet církvím příspěvek na podporu jejich činnosti, ten se ale bude od roku 2017 každoročně snižovat o pět procent. Dnes jsou peníze na činnost církví součástí státního rozpočtu. Tento příspěvek dnes činí přibližně 1,5 miliardy korun ročně, ale bude se postupně snižovat, až ustane zcela.
Kritici zůstali (zatím) nevyslyšeni
Podobu vyrovnání s církvemi tvrdě kritizovali opoziční sociální demokraté, komunisté i Věci veřejné. Všechny tři strany podaly stížnost na zrušení restitucí k Ústavnímu soudu. ČSSD ve čtvrtek soud také požádala, aby předběžným opatřením zakázal podpis smluv. ÚS však o její žádosti nestačil rozhodnout, jeho plénum se sejde až příští týden.
Věci veřejné podávaly svůj návrh proti restitucím nadvakrát. Nejprve se pod něj podepsali poslanci VV, jichž ale není dostatek pro podání návrhu na zrušení zákona. Proto soud jejich podnět odmítl. Poté VV získaly podporu dostatečného počtu senátorů a návrh podaly znovu. Dosud o něm ÚS nerozhodl. Stížnost chystají také komunisté. Následně VV požadaly premiéra Petra Nečase, aby jakékoliv smlouvy s církvemi v rámci restitucí nepodepisoval, dokud Ústavní soud nerozhodne o stížnostech VV a senátorů i ČSSD na církevní restituce.
Podle ČSSD se vláda možná snaží vytvořit tlak na soud, aby rozhodoval až po podpisu smluv. Podobný názor vyjadřovalo dnes šest lidí s transparentem, kteří protestovali před Strakovou akademií. Podle generálního sekretáře ÚS Tomáše Langáška by bylo korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem smluv nespěchala a počkala na rozhodnutí soudu. S podpisem by prý vyčkal i nastupující prezident Miloš Zeman (SPOZ).
Vláda důvod k otálení neviděla. Nečas dnes řekl, že termín podpisu byl dlouhodobě plánován. Nečeká prý, že by Ústavní soud restituce zrušil, z instituce by se podle něj neměla dělat třetí komora Parlamentu.
„Domnívám se, že je to nejenom správné, ale dokonce i ekonomicky výhodné. Jedinou jinou možností by bylo pošlapání práva, pošlapání právního státu, ale to je vize jiných premiérů a jiných politiků, nikoli ta moje a celé české vlády,“ uvedl dnes premiér Petr Nečas v narážce na kritiky církevních restitucí.
(Zdroj: ČTK, vláda.cz)