„Česká vláda nabízí zástupcům církví v rámci vyrovnání restitučních nároků emise státních dluhopisů,“ uvedl to dnes po jednání kabinetu ministr financí Miroslav Kalousek. Nabídka státních dluhopisů je součástí návrhy smluv o vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi, v rámci něhož chce šestnáct církevních institucí získat za 30 let asi 59 miliard korun, tedy asi dvě miliardy ročně. Premiér Petr Nečas chce podle neoficiálních informací ČTK smlouvu s církvemi podepsat ještě do konce tohoto týdne.
Vládou dnes navržená smlouva mezi premiérem Petrem Nečasem a zástupci konkrétních církví vymezuje jako relevantní období dobu od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Církve se v listině zavazují k tomu, že jejím podpisem jsou její veškeré nároky vypořádány, a to včetně těch, které dnes ještě nemusejí být známy.
Smlouvy s 16 církvemi a náboženskými společnostmi, jež se týkají finančního vyrovnání a vycházejí z přijatého zákona o církevních restitucích, chce vláda podepsat už tento pátek. Neoficiální informaci ČTK tento týden potvrdil Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí, s níž bude vláda mimo jiné dohodu uzavírat.
Podle vládních odhadů mají církve za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků získat náhradu 59 miliard korun. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Zákon a dohoda státu se celkem týká 17 církví, nicméně Bratrská jednota baptistů v únoru vedla, že se k plánovanému společnému podepisování smluv o vypořádání mezi církvemi a státem zatím nepřipojí. Rozhodnout se má okolo 20. dubna.
Vládní smlouvou je definován také způsob vyplacení finanční náhrady, a to ve třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Splátka se vyplácí za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. prosince roku, za který je určen. Zvyšovat se budou o míru roční inflace. Jako možný způsob výplaty se uvádí také státní dluhopisy.
Jeden z možných způsobů výplaty je podle vládního návrhu, který dnes představil ministr financí také emise státních dluhopisů. „Církve dostanou vybrat, kolik z té částky, která jim přísluší, chtějí vyplatit v hotovosti a kolik vyplatit - budou-li chtít - v dluhopisech za tržních podmínek. Je na nich, aby si ten poměr zvolily," uvedl Miroslav Kalousek dnes odpoledne na tiskové konferenci po jednání vlády. Z hlediska státního účetnictví je podle něj zcela jedno, zda je vydán dluhopis či likvidita.
Současně s tím bude stát sedmnáct let nadále vyplácet církvím příspěvek na podporu jejich činnosti, ten se ale bude od roku 2017 každoročně snižovat o pět procent. Dnes jsou peníze na činnost církví součástí státního rozpočtu. Tento příspěvek dnes činí přibližně 1,5 miliardy korun ročně, ale bude se postupně snižovat, až ustane zcela.
Konec bolestivého problému
Dnes představený návrh pro odpovídá dřívějším informacím médii. Miroslav Kalousek již v polovině ledna pro deník Právo uvedl, že hodlá z pozice ministra financí nabídnout církvím, aby buď celou částku, nebo její část přijaly v podobě státních dluhopisů s tím, že taková transakce bude výhodná pro obě strany.
Sněmovně se v listopadu napodruhé podařilo schválit církevní restituce, i přes odpor opozice a veto levicového Senátu. Církve tak mohou od státu dostat zhruba polovinu nemovitostí, o které byly připraveny v komunistické éře, a finanční kompenzaci za nevydaný majetek, ale zároveň se tak zřeknou dalších nároků.
"Tento návrh zákona řeší bolestivý dvacetiletý problém a v dlouhodobém horizontu vyřeší nejenom vztah státu a církví, ale povede k faktické odluce církví od státu a povede v dlouhodobém horizontu k úsporám prostředků daňových poplatníků," řekl po listopadovém schválení zákona sněmovnou premiér Petr Nečas.
Politické spory trvají
Sociální demokraté v pondělí podali k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení zákona o církevních restitucích. Nesouhlasí s podmínkami majetkového vyrovnání státu a církví. Návrh podal jménem poslanců ČSSD předseda jejich klubu Jeroným Tejc. Na ÚS se již dříve obrátily také Věci veřejné (VV), které pro svůj podnět získaly podporu senátorů.
ČSSD navrhuje zrušit zákon jako celek. "Zákon není použitelný pro nějaké další jednání. Měl by se nastavit úplně nový mechanismus výpočtu odškodnění," řekl v pondělí Tejc. Částka, kterou mají církve dostat, je podle něj vypočtená nejasným způsobem a zvýhodňuje některé církve oproti jiným.
Věci veřejné podávaly svůj návrh proti restitucím nadvakrát. Nejprve se pod něj podepsali poslanci VV, jichž ale není dostatek pro podání návrhu na zrušení zákona. Proto soud jejich podnět odmítl. Poté VV získaly podporu dostatečného počtu senátorů a návrh podaly znovu. Dosud o něm ÚS nerozhodl. Stížnost chystají také komunisté.
Nyní Věci veřejné požadují, aby premiér Petr Nečas (ODS) jakékoliv smlouvy s církvemi v rámci restitucí nepodepisoval, dokud Ústavní soud nerozhodne o stížnostech VV a senátorů i ČSSD na církevní restituce. Podle předsedy strany Víta Bárty je velká šance, že stížnosti uspějí.
Podle Miroslava Kalouska vláda nevidí důvod s podpisem otálet. Z platné legislativy podle něj plyne povinnost smlouvy předložit a v případě dohody podepsat. "Jakékoliv odkládací účinky tady nejsou nařízeny, a dokonce podle našeho názoru nejsou ani na místě," řekl ministr financí. Je podle něj právem opozice vládu kritizovat. "My si myslíme, že jednáme tak, jak nám zákon ukládá," dodal.
(Zdroj: Bloomberg, ČT24, ČTK, Právo, vláda.cz)