Nápad Vladimira Putina postavit další plynovod do střední Evropy, a obejít tak nespolehlivou Ukrajinu, se v Polsku stal původcem politického skandálu, kvůli němuž musel rezignovat ministr státního pokladu Mikolaj Budzanowski. A podle všeho nezůstane jen u něj. O post by kvůli údajnému uzavírání smluv s Rusy za zády premiéra Donalda Tuska mohla přijít i šéfka státních plynáren (5,4 PLN, 0,56%) Grażyna Piotrowska-Oliwa.
Vlivný ministr Budzanowski, pod jehož rezort spadají státní podíly v energetikách, rafineriích, bankách, pojišťovnách či dolech v hodnotě stovek miliard zlotých, o své místo přišel v pátek. Podle Tuska selhal v tom, že vládu neinformoval o chystaném podpisu memoranda mezi ruským Gazpromem a společností Europolgaz o stavbě druhé větve plynovodu Jamal-Evropa, který měl surovinu přivádět přes Bělorusko do Polska, Slovenska a Maďarska.
Akcionáři Europolgazu, který provozuje první větev Jamalu spuštěnou v roce 1999, jsou polské státní plynárny (48 %), (7,51 USD, -1,71%) (48 %) a společnost Gas-Trading (4 %). Plány na přidání druhé větve, která by spojovala polskou a slovenskou plynovodní soustavu, byly ohlášeny už začátkem devadesátých let. Později však Rusové Jamal 2 odložili a později dali přednost projektu podmořského plynovodu Nord Stream, který byl dokončen před několika lety a který přivádí plyn do Německa přes Baltské moře.
Začátkem dubna ruský prezident Vladimir Putin Gazpromu nařídil vrátit se k Jamalu 2 v původní podobě. O své iniciativě sice nikoho na polské straně předem neinformoval (Tusk, Budzanowski i šéf Europolgazu Miroslaw Dobrut na první dotazy o plynovodu reagovali zdrženlivě a přiznali, že o záležitosti nic neví), ale už o několik dní později bylo v Petrohradě slavnostně podepsáno příslušné memorandum. I to podle všeho polské představitele velmi překvapilo, takže poté dokument označili za „technický“ a právně nezávazný.
Tusk v pátek zdůraznil, že stát sice nepřišel k újmě, ale že Budzanowski měl vědět o plánech a Europologazu a zpravit o nich kabinet, což se nestalo. Novému ministru státního pokladu Włodzimierzu Karpińskému nařídil podniknut „rozhodné“ kroky k nápravě, včetně personálních opatření. Zdroje z polské vlády potvrzují, že o místo by mohla přijít výkonná ředitelka Grażyna Piotrowska-Oliwa.
Podle zdrojů z Gazpromu je celá záležitost čistě vnitropolitickým polským problémem, který neohrozí vypracování studie proveditelnosti Jamalu 2, která byla předmětem kontroverzního memoranda a jejíž dokončení se čeká v říjnu. Poláci mimo záznam přikyvují a hlavní potíž vidí v tom, že se záležitosti chopila opozice, která Tuska obvinila z toho, že má ve vládě „binec“. Skandál může navíc Gazpromu prospět. Budzanowski patřil k nejhlasitějším kritikům ruského monopolisty.
Oficiální pozice polského kabinetu zatím poskytuje velký prostor pro manévrování. Konečné rozhodnutí má záviset na výsledku studie proveditelnosti a konkrétních nabídkách Gazpromu. Poláci nechtějí být součástí ruské plynové hry proti Ukrajině, avšak příjmům z tranzitu suroviny se nebrání.
Nový plynovod s kapacitou 15 mld. m3 ročně, jehož část povede i přes Bělorusko, by podle Gazpromu mohl začít fungovat v letech 2018 až 2019.
Jamal vs Nord Stream
Poslední události ale naznačují, že ve hře by mohlo být víc než jen tlak na Kyjev. Rusové totiž krom Jamalu 2 uvažují i o stavbě třetí a čtvrté větve podmořského Nord Streamu, z nichž by plyn mohl putovat do Nizozemí a Velké Británie. Výkonný ředitel Gazpromu Alexej Miller se nedávno svěřil s tím, že dokud nebude studie o Jamalu 2 hotová, závazné dokumenty o Nord Streamu 3 nepodepíše. Zdroje z Gazpromu deníku Kommersant sdělily, že jestli se společnosti podaří dohodnout se s Poláky, Nord Stream rozšířen nebude. Jamal 2 je prý nákladově nejefektivnější, což dokládá miliardový účet za stavbu prvních dvou větví Nord Streamu.
Nord Stream navíc od svého spuštění příliš využívaný není. Podle údajů agentury Intefax je zatím zaplněn z třetiny celkové kapacity 55 mld. m3 plynu ročně. Analytička energetického centra Skolkovo Maria Belova příčinu nízké utilizace spatřuje v liberalizační legislativě EU. Kvůli požadavkům třetího energetického balíčku musí totiž plynovod OPAL, který tvoří suchozemské pokračování Nord Streamu v Německu, poskytnout polovinu své kapacity konkurenci. Na Jamal 2 by se taková omezení vztahovat nemusela.
jedná s Bruselem o možnosti využití OPALu ze 100 %. Rozhovory, které by měly skončit v létě, se zatím moc produktivně nevyvíjí. Hodně bude záležet i na pozici Německa. Současná vláda v Berlíně nechce zvyšovat závislost na ruském plynu, ale miliardových investic do nové plynovodní infrastruktury by mohla být v těžkých časech škoda. Situaci by mohly změnit i podzimní parlamentní volby.
(Zdroje: Kommersant, Warsaw Business Journal, Eurasia Daily Monitor)