Ruský prezident Vladimir Putin má v poslední době sklony k překvapování zahraničních partnerů. Ještě než se vrátil ze summitu zemí BRICS v jihoafrickém Durbanu, nařídil velké přepadové cvičení (ve 4 hodiny v noci) flotily v Černém moři, čímž vyvedl z míry zejména tureckého souseda na jihu. Neuplynul ani týden a je tu další neočekávaná novinka. se má vrátit k dávno zrušenému plynovodu Jamal-Evropa 2, jenž má přivádět drahocennou surovinu přes Bělorusko do Polska a poté na Slovensko. Projekt má zajistit zlepšení zásobovací situace ve střední Evropě. Soudě podle prvních reakcí neměli Varšavě či Bratislavě o iniciativě ani potuchy.
Ruský plyn do Polska a dále do Německa přivádí potrubí Jamal-Evropa, spuštěné v roce 1999 s kapacitou 33 mld. m3 ročně. Plynovod vlastní společnost Europolgaz, jehož akcionáři jsou polské státní plynárny (5,37 PLN, 0,19%) (48 %), (48 %) a společnost Gas-Trading (4 %). Plány na přidání druhé větve, která by spojovala polskou a slovenskou plynovodní soustavu, byly ohlášeny už začátkem devadesátých let. V roce 2004 však Rusové Jamal 2 odložili a později dali přednost projektu podmořského plynovodu Nord Stream, který byl dokončen před několika lety a který přivádí plyn do Německa přes Baltské moře.
Putin ve středu šéfovi Gazpromu Alexeji Millerovi nařídil projekt Jamal 2 znovu oživit s tím, že má zvýšit stabilitu a spolehlivost dodávek do Polska, Slovenska a Maďarska. Nový plynovod s kapacitou 15 mld. m3 ročně, jehož část povede i přes Bělorusko, by podle Millera mohl začít fungovat v letech 2018 až 2019. Vyjednávání s polskou, slovenskou a maďarskou stranou prý již probíhají.
Překvapení Poláci
Jednostranné oznámení překvapilo polského ministra státního pokladu Mikolaje Budzanowského, pod jehož resort patří správa státního podílu v . „Nikdo kromě polské společnosti a polské vlády není oprávněný činit rozhodnutí o tranzitu přes polské území. Proto bychom chtěli taktně připomenout, že nám nikdo, obzvlášť , nebude nařizovat stavbu nových tranzitních potrubí do Polska či EU,“ prohlásil ministr. Polský souhlas prý bude závislý na ceně. Šéf Europolgazu Miroslaw Dobrut se svěřil, že se o oživení Jamalu 2 dozvěděl z novin.
Varšava se v posledních letech vydala cestou diverzifikace dodávek plynu. Ve Svinoústí na břehu Baltského moře staví terminál na dovoz zkapalněného plynu (LNG), jenž by měl být dokončen už v příštím roce. Zároveň hodlá investovat nemalé prostředky do průzkumu a komerčního využití ložisek břidlicového plynu na svém území.
Podle informací deníku Kommersant bude zanedlouho o stavbě druhé větve Jamalu podepsáno memorandum mezi Gazpromem a Europolgazem. Výpočet a rozdělení nákladů by měl být hotov do září. První odhady hovoří o investici v hodnotě 5 mld. USD.
Podle výkonného ředitele Gazpromu je kapacita 15 mld. m3 komerčně využitelná. Miller také podtrhl, že Jamal je „nejefektivnější zásobovací cestou“ pro střední Evropu, jelikož běloruská část rozvodné sítě patří ze 100 % Gazpromu, čímž odpadnou starosti se spolehlivostí tranzitních zemí. Miller už dříve v Minsku slíbil rozšířit roční kapacitu běloruských plynovodů o 15 mld. m3.
Zpráva pro Kyjev
Oprášení Jamalu 2 se časově kryje se zhoršením ruských vztahů s Ukrajinou. se s ukrajinským státním podnikem Naftohaz od konce loňského roku pokouší dohodnout na vytvoření konsorcia, které by dostalo do správy rezavějící ukrajinskou plynovodní síť. V březnu o tématu bez pokroku jednali prezidenti obou zemí. Přes Ukrajinu vedou plynovody zásobující Slovensko, Maďarsko i Českou republiku. Jamal 2 by ukrajinskou síť obešel a zajistil pokračující zásobování střední Evropy.
Kyjev navíc začal prudce snižovat odběr plynu od Gazpromu. Podle platného kontraktu má ročně nakupovat alespoň 42 mld. m3 plynu, loni nicméně celkový odběr činil pouze 33 mld. m3. Ukrajina se snaží zvýšit domácí těžbu a také začíná navyšovat dodávky ze západního směru s pomocí swapových kontraktů s evropskými energetikami. Díky nim může plyn získávat levněji než od Gazpromu. Tomu totiž kvůli nevýhodně nastavenému kontraktu za dodávky platí víc než západní odběratelé typu německé .
Poláci jsou si vědomi toho, že Jamal 2 by mohl být pouhou pákou na Ukrajinu, avšak spolupráci na projektu, který by státní kase mohl přinést dodatečné příjmy z tranzitu plynu, se nebrání. Polský vicepremiér bude dnes a zítra v Petrohradě jednat s Alexejem Millerem a právě na jejich setkání by mohlo být memorandum o spolupráci podepsáno.
Nový plynovod by mohl pomoci i slovenskému plynárenskému podniku SPP, v němž 49 % kontroluje Energetický a průmyslový holding (EPH). Slovenská vláda schválila prodej 49 procent akcií v SPP do rukou EPH již loni v prosinci. Kabinet se vstupem nového investora do SPP zabýval už několikrát. Kvůli sporu se zahraničními akcionáři o ceny zemního plynu pro domácnosti však loni v říjnu jednání o transakci přerušil. Obnovil je poté, co EPH slovenskému premiérovi Robertu Ficovi v dopisu slíbil, že příští rok nebude požadovat zdražení plynu pro domácnosti. Akcionáři EPH jsou skupina PPF s podílem 44,44 procenta, J&T s podílem 37,04 procenta a Daniel Křetínský, který vlastní 18,52 procenta akcií.
nyní do Evropy staví plynovod South Stream, který surovinu přivede po dně Černého moře a dále půjde přes Bulharsko, Srbsko a Maďarsko, s možnými odbočkami do dalších zemí. Celkové náklady projektu půjdou do desítek miliard euro. Analytici ani akcionáři stavební mánii Gazpromu příliš pozitivně nevnímají. Podle Michaila Korčemkina z East European Gas Analysis vybudování druhé větve Jamalu ekonomický smysl nedává. Po dokončení všech plánovaných evropských projektů bude v západním směru disponovat exportní kapacitou 400 mld. m3. Kontrakty má přitom uzavřeny jen na 160 mld. m3 plynu ročně. Zdroje z Gazpromu tvrdí, že společnost vychází z nutnosti plně obejít ukrajinskou síť. I po odečtení její kapacity však zbude 230 mld. m3, což převyšuje současnou i perspektivní poptávku evropských zemí. Akcie Gazpromu na burze ve Frankfurtu za poslední dva roky odepsaly 46 %.
(Zdroje: Kommersant, RIA Novosti, Warsaw Business Journal, Reuters)