Schwarzenberg: Prezident neplní své ústavní povinnosti. Bez návratnosti půjde Temelín dostavět těžko

Prezident Miloš Zeman neplní své ústavní povinnosti, když otálí se jmenováním velvyslanců navržených vládou. V České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, podle kterého se spor může ještě protáhnout. Ministr zahraničí zároveň doufá, že nebude nutné, aby o kompetencích musel rozhodovat Ústavní soud. Hradní kancléř Vratislav Mynář pro ČTK zopakoval, že prezident Zeman několikrát deklaroval svou připravenost o situaci jednat. 
 
"My jsme teď poprosili stávající velvyslance, aby pokud možno setrvali na svých postech, neboť ministerstvo zahraničí je v takovém stavu obležení, a to musíme vydržet," řekl Schwarzenberg. Velvyslanci by podle něj mohli odstoupit pouze ze zdravotních nebo podobně závažných důvodů. Činnost samotných ambasád podle něj není nijak ochromena.

Kancléř Mynář včerejší vyjádření ministra zahraničí neslyšel, proto na ně nechtěl konkrétně reagovat. Připomněl pouze dřívější slova, že prezident je "připraven ku prospěchu veškerých ambasád České republiky kdykoli s kýmkoli na toto téma diskutovat a je připraven jednat".

Prezident se s ministrem zahraničí dostal do sporu ohledně jmenování velvyslanců brzy po nástupu do funkce. Nejistota panuje konkrétně u obsazení diplomatických míst na Slovensku či v Rusku. "Pan prezident svými výroky potvrdil, že nejde o to, jestli pan (Vladimír) Remek bude velvyslanec v Moskvě nebo paní (Lívie) Klausová velvyslankyní v Bratislavě, nýbrž o zásadu, kdo je zodpovědný za jmenování velvyslanců," uvedl Schwarzenberg, podle nějž prezident kandidáty jen stvrzuje.

Podle České televize nyní bez velvyslance funguje pět ambasád - Brazílie, Dánsko, Bělorusko, Rakousko a Rusko. Například v Moskvě by prezident rád viděl europoslance a někdejšího kosmonauta Remka. Podle Schwarzenebrga ale zatím není nic rozhodnuto, kandidát prý například ani nepředložil výsledky prověrek Národního bezpečnostního úřadu.

Prezident, který má jmenování v kompetenci, dal v minulých dnech najevo, že by chtěl mít v rozhodovacím procesu o návrzích větší slovo. Argumentuje svým silným mandátem z přímé volby prezidenta. Už dal najevo, že by případně mohl v této věci ministra obejít a dohodnout se s premiérem Petrem Nečasem (ODS). Premiér ale takovou možnost odmítl a opakovaně aktéry vyzval, aby spor neřešili veřejně.

Dostavba Temelína a jeho návratnost

Ministr zahraničí a předseda TOP 09 pro dnešní vydání Hospodářských novin také promluvil na téma dostavby Temelína. „Když není zaručena jistá návratnost, tak to půjde těžko stavět. Já chci vidět, jak to bude vypadat finančně, protože Temelín je pro naši malou zemi tak veliká investice, že si nemůžeme dovolit ohrozit ostatní hospodářství,“ uvedl Karel Schwarzenberg.

Ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek již na konci minulého týdne uvedl, že stát jako akcionář společnosti ČEZ podle něho nemůže souhlasit s rozšířením Temelína, protože se to nevyplatí. Aby se investice vyplatila, bude muset být garantována budoucí cena elektřiny, prohlásil. Vláda podle Kalouska bude muset v nadcházejících týdnech řešit problém, zda zatížit spotřebitele a podniky vyšší cenou elektřiny. Garantovaná cena pro ČEZ by totiž byla asi dvojnásobná proti tržní ceně. „Abych se mohl pod něco tak obrovského podepsat, musel bych být ujištěn, že investice je efektivní. A nyní tím ujištěn nejsem,“ uvedl pro HN.

Premiér Petr Nečas následně označil jaderné zdroje za naprosto zásadní pro energetické zásobování českých domácností, a především českého průmyslu kolem roku 2030. Pochybnosti ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) o efektivitě dostavby Temelína označil za Kalouskův osobní názor, nikoli názor vlády. "Jedná se o osobní, soukromý názor pana Kalouska, nikoli názor vlády. Je třeba brát v potaz, na základě jakých podkladů k tomuto svému soukromému názoru dospěl," řekl v pátek premiér.

(Zdroj: ČTK, ČT, HN)