Čínská vláda začala nakupovat základní průmyslové kovy na mezinárodních trzích. Stejně jako v případě posledních nákupů během propadu cen v důsledku globální finanční krize se Peking i teď snaží využít plošnou láci komodit a naplnit státní sklady.
Podle nejmenovaných zdrojů deníku Financial Times Čínská správa státních rezerv (SRB) nedávno nakoupila 30 tisíc tun niklu. Toto množství odpovídá jedné šestině skladových zásob londýnské komoditní burzy (LME). Další zdroje uvádí, že Peking se v posledních týdnech zajímal i o měď.
SRB je považována za jednoho z nejvlivnějších hráčů na globálním trhu průmyslových kovů. Začátkem roku 2009 její nákupy pomohly zastavit pokles cen komoditních titulů napříč trhem a připravily půdu pro dramatický vzestup cen v následujících dvou letech.
Od dosažení maxim v polovině roku 2011 se ceny kovů vydaly na sestupnou dráhu. Propad nabral větší rychlost v dubnu, kdy si spolu se zlatem a stříbrem na několikaletá minima sáhly měď, nikl i hliník. Pokles cen odráží hlavně obavy ze zpomalování dynamiky čínského hospodářství, které se v posledních letech stalo největším konzumentem surovin všeho druhu.
Čína má za sebou sedm kvartálů zpomalujícího růstu a první čtvrtletí roku znovu znamenala zvolnění tempa kvůli evropské dluhové krizi i celkovému stavu globální ekonomiky. Nový čínský premiér Li Ke-čchiang chce „více spoléhat na tržní mechanismy a méně na stimulaci a vládní investice“, na stole jsou reformy v oblasti urbanizace, práv k půdě (pozemkům) i v oblasti příjmů. Komunistické vedení je připraveno tolerovat nižší růst ekonomiky, pokud bude udržitelnější a povede k větší kvalitě života miliardové čínské populace. Pro nadcházející dekádu údajně zemi „stačí“ 7% růst ekonomiky ke zdvojnásobení příjmu na hlavu. V březnu vláda hovořila o 7,5% cíli.
Podle traderů lze nákupy ze strany SRB interpretovat jako pozitivní signál důvěry v budoucí čínskou spotřebu. Další poukazují na to, že kombinace nízkých skladových zásob a láce komodit jsou pro Číňany ideální příležitostí. „Čína do velké míry vyskladnila a ceny jsou na úrovni, při které SRB začíná nakupovat. Kdybyste koupili měď vždycky spolu s SRB, vydělali byste majlant,“ tvrdí jeden ze zkušených obchodníků.
Správa rezerv loni nakupovala hliník či zinek na domácím trhu, aby tak podpořila těžce zasažené místní producenty. Import tisíců tun niklu představuje první vstup na zahraniční trh od roku 2009. Nákupy prý byly realizovány před několika měsíci, ale nebyly zveřejněny. V SRB se k nim odmítli vyjádřit.
Cena niklu, který se používá třeba k výrobě nerezové oceli, od začátku roku 2011 do dneška klesla o 50 %. V dubnu se propadla na čtyřleté minimum 14 600 USD za tunu. I když je kov na světových trzích široce dostupný, Čína je do velké míry závislá na dovozech niklové rudy horší kvality z Indonésie. Jakarta nedávno pohrozila, že vývoz surových komodity (niklu i hliníku) od příštího roku zakáže, což mnohé společnosti přimělo slíbit výstavbu zpracovatelských kapacit v Indonésii.
Pokles letos zaznamenaly i ceny mědi, i když stále zůstávají vysoko nad minimy z let 2008-2009. Měď je díky širokému využití ve stavebnictví, elektronice a automobilovém průmyslu pro industrializující a urbanizující se Čínu kriticky důležitou komoditou. Druhá největší ekonomika se na celosvětové spotřebě mědi podílí zhruba ze 40 %. Podle některých traderů se SRB snaží na trhu ukořistit 200 a 300 tisíc tun načervenalého kovu. „Číhají a ptají se,“ tvrdí jeden obchodník. „Pokles je pro ně darem z nebes,“ říká další.
(Zdroje: FT, Bloomberg, WSJ)